Synonyme

Mammillaria emskoetteriana   Quehl, 1910
Coryphantha emskoetteriana   (Quehl) A. Berger, 1929
Neolloydia emskoetteriana   (Quehl) Craig, 1945

Escobaria lengdobleriana   nomen nudum

Escobaria runyonii   Britton et Rose, 1923
Coryphantha roberti   A. Berger, 1929
Mammillaria escobaria   Cory, 1936
Mammillaria robertii   Weniger, 1963. nomen nudum
Escobaria robertii   nomen nudum

Coryphantha pircei   Fosberg, 1931

Escobaria bustamantei   nomen nudum

? Escobaria bella   Britton et Rose, 1923
? Coryphantha bella   (Britton et Rose) Fosberg, 1931

Coryphantha muehlbaueriana   Boedeker, 1929
Neobesseya muehlbaueriana   (Boed.) Boedeker, 1933
Escobaria muehlbaueriana   (Boed.) F. M. Knuth, 1935

Vorkommen und Verbreitung

USA (Texas, Nové Mexiko) oblast Big Bendu, Duval Co., Starr Co., Val Verde Co., Webb Co., Zapata Co.;
Mexiko (San Luis Potosí), (Nuevo León) Bustamante, La Rinconada in der Höhe 1000 m; (Tamaulipas), Jaumave, 25 km nördlich von Ciudad Victoria bei Progreso, San Vincente; in der Nähe Reynosa; (Durango), Ceballos; (Coahuila, Chihuahua)

Roste na vápencových podkladech, v sušších a teplejších oblastech, na nízkých kamenitých kopcích v savanovité krajině v nižších polohách.

Typlokalität:

Der Typstandort wurde nicht angegeben.

Beschreibung

Körper:	sprossend am Grunde des Körpers, rasenförmig, Stengel zuerst kugelförmig, später kurz zylindrisch, 50 mm hoch, 40 mm im Durchmesser; Epidermis dunkelgrün, grubig weiß punktiert (unter der Lupe besehen); Warzen kegelförmig, 10 mm lang, an der Basis 6 mm dick, locker gestellt, aufwärts strebend; flachen Furche; Areolen kreisförmig, etwa 4 mm im Durchmesser, mit wenig weißem, bald verschwindendem Wollfilz; Axillen nackt
Dornen:	Randdornen: ca 20, pfriemlich, weiß zum Teil rotbraun gespitzt, bis 20 mm lang, schlecht von den Mitteldornen gesondert
	Mitteldornen: 6-8, weiß mit roter Spitze, oft steht in der Mitte der Areole und in der Richtung der Warze, den dann etwas stärker, länger und dunkler gefärbt ist
Blüte:	20-35 mm breit, glockenförmig, schmutzig weiß; äußere Blütenblätter lanzettlich, grün, mit weißen Rändern, an den Rändern zart gefranst, 15 mm lang; innere Blütenblätter 20 mm lang, lanzenförmig, schmutzig gelblich-weiß bis hellrot mit rotem bis braunem Mittelstreifen; Staubgefäße nicht die Hälfte der Blüte erreichend, Fäden hellrosa, von links nach rechts zu einem Knäuel gedreht; Staubbeutel gelb; Griffel mit einer sechsteiligen Narbe; Ovarium grün
Frucht:	8-10 mm lang, gedrungen länglich bis fast kugelig, leuchtenrot bis violett, saftige
Samen:	rotbraun bis dunkelbraun (aber manchmal publiziert man als schwarz - Boedeker, 1933), etwa 1,2 mm lang, 0,8 mm dick, gebogen, Testa grubig punktiert

Bemerkungen      in Arbeit ist ....

Die Art wurde nach Robert Emskötter, Gärtnermeister in Magdeburg, benannt, der sie aus importiertem Saatgut heranzog. Die Samen sind angeblich aus San Luis Potosí gestammt.

Původ a postavení tohoto taxonu nejsou jednoduché - byl popsán podle rostlin, které vyklíčily ze semen, pocházejících údajně ze San Luis Potosí (semena vysel R. Emskötter). Plod a semena nebyly popsány. Od té doby nebyla v přírodě pravděpodobně nalezena, rostliny jsou uchovávány pouze ve sbírkách.

Quehl v komentáři k popisu zdůrazňuje velikou podobnost s červenotrnou Mammillaria pusilla (dnes M. prolifera) a příbuzensky ji řadí k taxonu Escobaria dasyacantha.

Britton et Rose orden im Buch The Cactaceae (1923) diese Art in die Gattung Escobaria schon wie fragliche Art im Bereich von Escobaria tuberculosa ein.

In letzter Zeit die meisten Botaniker, E. F. Anderson (2001), Hunt, Taylor et Charles (2006), neigen zu einer Ansicht, dass Taxon Escobaria runyonii zu Synonyme von Escobaria emskoetteriana gehört.

Jedná se o přechodový taxon mezi hnědosemennými druhy sekce Escobaria a černosemennými druhy sekce Neobesseya. Červenohnědá semena sice naznačují, že by tento taxon mohl být zařazen do sekce Escobaria, ale rozhodujícími charakteristikami jsou celkový vzhled rostlin, zvonkovité květy a především pak zelenavá barva bliznových laloků, červené kulovité plody a morfologie semen, které řadí tento taxon do sekce Neobesseya (viz také Taylor 1986 nebo Šedivý 1990).

Průměrná teplota a srážky v oblasti La Riconada viz článek Milana Zachara Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika.



? Escobaria bella Britton et Rose, 1923
Nejasný taxon, který se svým vzhledem podobá Esc. runyonii, podle popisu má však mít na rozdíl od tohoto taxonu v brázdě hnědavou žlázu (jako jediný zástupce rodu Escobaria). Tato rostlina nebyla v přírodě již nikdy více nalezena. Jedním z možných vysvětlení je, že se jednalo o jakýsi mezirodový hybrid. Ve sbírkách a v nabídkových katalozích je obvykle pod tímto jménem vedena některá z forem Esc. emskoetteriana.



Echinocactus pottsianus Poselger, 1853
Na základě tohoto jména by mělo být pravděpodobně vytvořeno právoplatné jméno tohoto okruhu rostlin - Escobaria pottsiana (Poselger) comb. prov. (právoplatná kombinace ještě neučiněna). V následujících řádcích je krátké objasnění důvodu k této pravděpodobné změně.
V roce 1853 provedl Poselger kombinaci taxonu Mammillaria pottsi Scheer do rodu Echinocactus. Podle A. D. Zimmermana (PhD thesis, 1985, ined.) se však v herbářovém listu se jménem Echinocactus pottsianus uloženém Poselgerem v herbáři Missouri Botanical Garden nachází rostlina Esc. emskoetteriana (Quehl) Borg. Jméno vytvořené touto Poselgerovou kombinací v roce 1853 lze formálně považovat za nově vytvořené legitimní jméno (a basionym), které by mělo dle výkladu ICBN o prioritě starších jmen nahradit dosud používané jméno Esc. emskoetteriana, a to pak zařadit mezi synonyma.
Problémem však jsou následné kombinace a popisy se jmény Mammillaria pottsii a Coryphantha pottsii. U jednotlivých autorů se značně liší a podle všeho se pod tímto jménem střídavě objevovaly dva taxony dnes nazývané jako Mammillaria pottsii a Esc. emskoetteriana. Hlavním důvodem pro toto konstatování je opakovaný popis brázdy na bradavce, který spojuje rostliny s Poselgerovou rostlinou Echinocactus pottsianus. Takový popis se objevuje např. u Schelleho (1926) - M. pottsii; Berger (1929) - Cor. pottsii, která je opatřena poznámkou od Bödekera, že tato rostlina pro přítomnost brázdy jasně patří do rodu Coryphantha a rozhodně se nemá spojovat s M. leona dle Brittona a Roseho. Absence brázdy v popisu by pak znamenala, že dotyčný autor pravděpodobně znal pod jménem pottsii rostlinu z okruhu rodu Mammillaria. Mezi autory, kteří nezmiňují brázdu patří např. Coulter (1894) - Cactus pottsii [jako potsii]. Britton et Rose (1923) pak ve své knize u Neomammillaria pottsii výslovně upozorňují, že rostlina Echinocactus pottsianus sbíraná v Guerreru, jižně od Rio Grande je výrazně odlišná od Salm-Dyckovi rostliny a podle fragmentů v herbáři v Missouri Botanical Garden by se mělo jednat o taxon Esc. tuberculosa nebo příbuzný druh.
Následují další kombinace vytvořené na základě jména Echinocactus pottsianus Poselger, 1853 - Coryphantha pottsiana (Poselg.) A. D. Zimmerman, 2004; Escobaria pottsiana nomen nudum (právoplatnou kombinaci do rodu Escobaria zatím nikdo neprovedl; objevuje se sporadicky na internetu).

Literatur

Redaktion von Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 309-310, Timber Press Portland, Oregon.
Berger A. (1929): Kakteen. Anleitung zur Kultur und Kenntnis der wichtigsten eingeführten Arten, Verlagsbuchhandlung von Eugen Ulmer, Stuttgart, p.264-281.
Coulter J. M. (1894): A Preliminary Revision of the North American Species of Cactus, Anhalonium, and Lophophora.
Hofmann B., Linzen T., Berthold W. (1986): Die Mammillariae, Übersicht über die Arten, Varietäten und Synonyme der Mammillarien und verwandter Gattungen (LBS des AfM). Escobaria emskoetteriana (Quehl) Borg, Lieferung 1.7.1986.
Hunt D. R., Taylor N. P. et Charles G. (2006): The New Cactus Lexicon, DH Books.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66
Mazel B. (1987): Výskyt a rozšíření mexických kaktusů, Aztekia, 10.
Poselger H. (1853): Beitrag zur Kakteenkunde - Echinocactus, Allg. Gartenz., 21: 106-107.
Šedivý Vl. (1982): O některých sporných eskobariích, Aztekia, 5(3): 16-19.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt und and. Sukk., 34: 154.
Zachar M. (2001): Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika, Kaktusy, 37, speciál 1/2001: 15.
Zimmerman A. D. (1985): Systematics of the genus Coryphantha (Cactaceae), PhD. thesis, University of Texas, Austin.

Kultur

Problemlos wurzelecht auf porösem Mineralsubstrat. Die Pflanzen benötigen einen vollsonnigen, warmen Standord, im Winter nicht unter 8°C, nässeempfindlich.

Abbildungen

Abbildung ist aus Vermeulen N.: Kaktusy, REBO Productions, 1998 übergenommen.
< Foto: Nico Vermeulen >.
Das Archiv von Jan Mynář

© 2002-2008   Jan Mynar

Last modified August 2, 2008