Escobaria missouriensis v. asperispina

Escobaria missouriensis (Sweet) D.R.Hunt var. asperispina (Bödeker) N. P. Taylor, Kakt. u. a. Sukk., 34: 185, 1983
Coryphantha asperispina Bödeker, Monatsschr. der DKG, 1: 192 - 194, 1929
Neobesseya asperispina (Bödeker) Bödeker, Mamm. Vergl. Schlüssel, p. 14, 1933
Escobaria asperispina (Bödeker) D.R.Hunt, Cact. Succ. J. (GB), 40: 13, 1978

Druhové jméno asperispina znamená drsnotrnná; tento znak je podle názoru autora popisu pro popsaný druh charakteristický.

Popis:

Stonek jednotlivý, kulovitý, 60 mm široký, s mohutným kořenem, temeno zploštělé, pokryté trny; bradavky kuželovité, tmavě modrozelené, až 18 mm dlouhé, při bázi 12 mm široké, na horní zploštělé straně s ostrou holou brázdou. Areoly eliptické, 2 mm velké, v mládí s bílou vlnou, později holé; axily holé. Okrajových trnů 9 - 10, tenkých a šídlovitých s drsným povrchem, šedobělavých, 8 - 10 mm dlouhých, zpočátku přímých, později zahnutých k tělu; středové trny obvykle chybí, pokud se ojediněle objeví, jsou kratší a méně tuhé než okrajové. Květy vznikají v nejmladších axilách na temeni, 28 mm dlouhé a 25 mm široké, s úzkými kopinatými okvětními lístky; vnější okvětní lístky bledě zelené s olivově hnědým středním proužkem, směrem k okraji světlejší, vnitřní okvětní lístky bledě zelenožluté se světlejším okrajem a olivově hnědým středním proužkem. Nitky četné, žlutobílé, krémové až růžové, prašníky tmavě zlatožluté, 5 bliznových laloků zelenobílých. Plod kulovitý, temně červený, okolo 50 mm veliký. Semena krátce vejčitá nebo téměř kulovitá, 2 mm velká, leskle černá, bradavčitá.

Variety a formy:

E. missouriensis je členěna do čtyř variet s malou taxonomickou hodnotou; toto členění je spíše zachycením zeměpisné rozlehlosti výskytu druhu:
var. misssouriensis je nejrozšířenějším taxonem, osidlujícím prérie Spojených států amerických od Montany až po Kansas a Arizonu;
var. similis (Engelm.) N.P.Taylor představuje jihovýchodní (texaskou a oklahomskou) varietu souvislého severoamerického výskytu;
var. marstonii (E.U.Clover) D.R.Hunt je lokální formou amerického jihozápadu, která pochází z poněkud odlišných přírodních podmínek než ostatní taxony;
var. asperispina (Böd.) N.P.Taylor je mexickým morfotypem druhu, jehož naleziště leží asi 300 km vzdušnou čarou jižně od nejbližších texaských lokalit.
Jednotlivé variety se odlišují pouze minoritními znaky (jednotlivý či trsovitý vzrůst, počet trnů, odstíny barvy květu) a diference jsou dány klimatickými a dalšími přírodními podmínkami; u var. asperispina jde především o menší počet trnů v areole a drobnější vzrůst oproti typové varietě a var. similis.

Výskyt:

Rostliny byly objeveny F. Ritterem v roce 1928 jižně od Saltilla, Coahuila, Mexiko, podle informace v popisu v travnatém vysokohorském údolí v nadmořské výšce 2500 metrů. Typová rostlina se nedochovala. Zapomenuté místo původního nálezu bylo v nedávné době znovu objeveno (A. B. Lau) včetně lokalizace dalších populací v navazující části sousedního mexického státu Nuevo Leon, které se táhnou v pásu Galeana - Ascension, podle některých pramenů dokonce až po Dr. Arroyo. V této oblasti se var. asperispina vyskytuje v hustých smíšených borech s dubem, kde roste na mýtinách, porostlých hustou travou. Prostředí je poměrně vlhké, často se vyskytují i husté mlhy. Z kaktusovitých zde rostou opuncie, Echinocereus knippelianus var. kruegeri, řídce Mammillaria weingartiana a Neolloydia smithii. Na mexické poměry jde o oblast na kaktusy mimořádně chudou. Konkrétní situaci na nalezišti přesně vystihuje fotografie, doprovázející tento text, která byla pořízena koncem dubna - z rostliny viditelně vynikají pouze květy, téměř neviditelné tělo splývá s drny husté trávy. Tato lokalita mezi Ascension a Galeana (Nuevo Leon) je situována v nadmořské výšce 2400 metrů.

Poznámky:

Postavení taxonu je patrné ze seznamu synonym, uvedeného v záhlaví tohoto textu. Podle velmi srozumitelného konceptu rodu Escobaria, stanoveného N. P. Taylorem, jsou všechny černosemenné eskobarie zařazeny do sekce Neobesseya (Br. et R.) N. P. Taylor, ve které "neobeseje" tvoří samostatnou skupinu okolo E. missouriensis. Tak vypadá tzv. evropský model, američtí botanici však většinou rod neuznávají a všechny eskobarie řadí do široce pojatého rodu Coryphantha. V literatuře se proto můžeme setkat i s původním Bödekerovým jménem Coryphantha asperispina. Do nejbližšího příbuzenstva E. missouriensis lze především zařadit E. robbinsorum a E. zilziana, zajímavé jsou i "druhoplánové" vazby na Coryphantha sulcata.

Literatura:

Říha J., Odolné, vděčné a přesto málo známé neobeseje, Kaktusy 72, 8: 119 - 122, 1972
Šedivý V., Rod Escobaria Br. et R., rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990, příloha
Šedivý V., Escobaria misouriensis a ostatní "neobeseje", Aztekia, 13: 39 - 48, 1990
Šedivý V., Escobaria missouriensis (Sweet) D.R.Hunt var. missouriensis, Atlas kaktusů, 10: 8, 1995
Taylor N.P., Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt. u. and. Sukk, 33: 76 - 79, 120 - 123, 136 - 140, 154 - 158, 184 - 188, 1983
Taylor N.P., The identification of Escobaria (Cactaceae) , Brit. Cact. Suc. J., 4: 36 - 44, 1986

Pěstování:

"Neobeseje" obecně nejsou favority našich sbírek. Je to snad dáno jejich neatraktivním zjevem po většinu sezóny. V časném jaru se však všechno změní - rostliny vykvétají relativně velkými zajímavými květy světlých odstínů se kterými kontrastují tmavě červené plody, dozrávající po předcházející sezóně. Přitom jde o málo náročné rostliny - severní zimovzdorné formy E. missouriensis jsou s úspěchem pěstovány ve volné kultuře po celý rok na našich skalkách. Var. asperispina sice pochází z teplejších oblastí, ale její nároky též nejsou velké. Pěstuje se zásadně jako pravokořenná. Rostliny snášejí i polostín a kvetou již od velikosti 2 - 3 cm. V tomto textu bylo uvedeno, že variety E. missouriensis jsou spíše jen geografické morfotypy. Tato skutečnost se projevuje při dlouhodobé kultivaci - z původních nalezištních forem zvučných jmen se časem stávají uniformní rostliny, které se od sebe jen obtížně rozeznávají.


Text V. Šedivý a R. Staník, foto R. Staník


Chrudimský kaktusář

uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka

ornament

© 2002-3   Jan Mynar

Last modified October 5, 2003



[ zpět / back / zurück ]     [ HOME ]