ESCOBARIA LAREDOI (Gl. et F.) N. P. Taylor
Atlas kaktusů X, Chrudimský kaktusář, 1995
Escobaria laredoi (Glass et Foster) N.P.Taylor, Cact. Succ. J. (GB), 41: 20, 1979;
Coryphantha laredoi Glass et Foster, Cact. Succ. J. (US), 50: 235, 1978.
Druh byl pojmenován podle Mathiase Lareda, zahradníka, pracujícího pro Gustava Aguirre Benavidese,
v jehož zahradě autoři popisu rostlinu poprvé uviděli.
Popis:
Stonek odnožující, tvořící kompaktní trsy, jednotlivé stonky 40-45 mm široké, kulovité až krátce
sloupovité, bradavky světle zelené, 10-12 mm dlouhé, asi 4 mm široké, s úzkou vlnatou brázdou na
horní straně, sahající od báze až k areole. Trny téměř obklopují stonek, okrajových okolo 35,
přímých sklovitých, sněhobílých, tuhých odstávajících od těla, jehlovitých; 8-10 spodních 5-7 mm
dlouhých, zbytek v horní části areoly, přímých až mírně zahnutých, nejčastěji skloněných do
vztyčeného kartáčovitého chomáče, 6-12 dlouhých, nejhořejší jsou nejdelší; středové trny v počtu
4-5, 11-14 mm dlouhé, odstávající, robustnější než okrajové, tuhé, přímé, sklovité, sněhobílé,
nejhořejší je nejdelší. Květy 15-17 mm dlouhé, 8-10 mm široké, vnější okvětní lístky růžově
hnědé s bledšími brvitými okraji, vnitřní levandulové až fialově červené s tmavším středním
proužkem, nitky bílé, při základu zelenavé, prašníky žluté, blizna se šesti laloky bílá. Plod
bledě zelený až bledě růžový, 12-14 mm dlouhý, 5-7 mm široký, někdy s několika šupinami. Semena
asi 1,2 mm dlouhá, 0,8 mm široká, jantarově hnědá, jemně jamkovaná testa.
Výskyt:
Typ byl sbírán v roce 1972 na travnatém a kamenitém kopci jihovýchodně od General Cepeda, Coahuila,
Mexiko. Další údaje o rozšíření mimo typovou lokalitu a její nejbližší okolí nejsou známy.
Poznámky:
Tento taxon, nápadný mezi dosti uniformní eskobariemi, patřící do okruhu E. orcuttii (hnědá
semena, zelený plod), má zajímavou historii. Je pravděpodobně znám již od dvacátých let, kdy
prostřednictvím A. V. Friče byl distribuován do evropských sbírek. Nabídka semen se poprvé objevila
ve Fričově katalogu "Cacti the coming fashion", pod položkou Escobaria rigida Rose. Jméno
bylo sice nejasné, protože Rose nikdy takovou rostlinu nepopsal, ale dostalo se tímto způsobem a
následně i zmínkou v Kaktusářských listech 1929 do literatury. Stejně jako rostliny bylo však na
dlouhou dobu zapomenuto. O jeho znovuvzkříšení se postaral C.Backeberg, který rostliny jednak
údajně obdržel z Mexika, jednak se objevil ve sbírkách Saint Pie, Asson a Jardin Exotique, Monaco.
Popis uvedený v pátém díle Die Cactaceae, doprovázený fotografiemi, je však neplatný (neexistuje
herbářový doklad jako typ). Zajímavá sněhobílá escobarie s červenými květy však byla předmětem
zájmu sběratelů a tak se opět po dalších letech objevily informace o jejich nálezech (K. Schreier,
H. Kuenzler) a nakonec i její popis s tím, že v souladu s pravidly Mezinárodního botanického kódu
bylo nutno zvolit nové jméno. Autoři popisu E. laredoi hledali rostliny nejen v zahradě
pana Benavidese a na přírodním nalezišti, ale i ve zmíněných francouzských botanických zahradách,
zde však už bezvýsledně. Totožnost rostlin, skrývajících se pod jmény E. laredoi a
E. rigida lze tedy předpokládat, nikoliv prokázat.
Literatura:
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 2969-2971, tab. 220, 1961;
Mikulášek R., Moje kaktusářská odyssea, Kaktusářské listy, 5: 79-82, 1929;
Šedivý V., Escobaria laredoi (Glass et Foster) N. P. Taylor, Kaktusy-Sukulenty, 7: 52-54, 1986;
Taylor N. P., Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt und and. Sukk., 34: 76-79, 120-123, 136-140, 154-158, 184-188, 1983;
Taylor N. P., The identification of Escobaria (Cactaceae), Cact. Succ. J. (GB), 4: 36-44, 1986.
Pěstování:
Mexické eskobarie nejsou tak choulostivé na pěstitelské přehmaty jako druhy, pocházející z
jihozápadu USA. Platí to tím více, čím jižněji se ta která eskobarie vyskytuje. E. laredoi
však svými nároky patří spíš k těm choulostivým, vždyť se vyskytuje v extrémních podmínkách
jihovýchodní Coahuily. Pro toho, kdo ji chce pěstovat pravokořennou, platí proto všeobecná zásada
- raději méně vody než riziko zálivky v nevhodnou dobu.
Text a sbírka: V.Šedivý. Foto: J.Král.
uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka
© 2002-3 Jan Mynar
Last modified October 4, 2003