Escobaria sneedii var. sneedii

Escobaria sneedii Britton et Rose, The Cactaceae, 4 : 56, 1923
Coryphantha pygmea Frič, Českosl. Zahradnické listy, p. 121, 1924
Coryphantha sneedii (Br. et R.) A. Berger, Kakteen, p. 280, 1929

Druh byl nazván podle J. R. Sneeda, který v roce 1921 rostliny nalezl.


Popis:

Stonek drobný, válcovitý, 60 mm dlouhý a 20 mm široký, odnožující a tvořící až stohlavé trsy; jednotlivé stonky nesou četné válcovité drobné bradavky; areoly na nedospělých bradavkách okrouhlé, v dospělosti prodloužené do krátké brázdy, zabírající asi třetinu délky bradavky. (četné bílé tmy obklopují celé tělo; 25-45 trnů okrajových, štíhlých a tuhých, asi 5 mm dlouhých, 13-17 trnů středových, poněkud silnějších a delších, všechny v dospělosti bílé, nejmladší na temeni ve vzrůstu narůžovělé. Květ 12-15 mm dlouhý a široký, úzce nálevkovitý, růžový až bledě červený, vnější okvětní 1ístky úzké, na okraji brvité a se středním tmavším proužkem; vnitřní okvětní lístky stejného charakteru, ale bledší barvy; nitky růžové, prašníky oranžové, čnělka delší než tyčinky, blimové laloky bílé až krémové. Plod krátce válcovitý, asi 10 mm dlouhý a 6 mm široký, zelený, ve zralosti ž1utozelený, někdy s načervenalým nádechem: semena hnědá, ledvinovitá, 1 mm velká.

Variety a formy:

Podle současného pohledu zahrnuje druh dvě variety:
Escobaria sneedii var. sneedii s robustnějším stonkem, růžovým květem a menším počtem trnů
Escobaria sneedii var. leei, (Böd.) D. R. Hunt, která je subtilnější, respektive zakrslou varietou s tmavším květem a větším počtem zejména okrajových trnů.
Rozdíly mezi oběma varietami jsou tedy na první pohled nevýrazné - velikost těla, charakter otrnění a barva květu. Skutečností však je, že var. leei obývá jedinou, rozsahem velmi malou lokalitu na severním okraji areálu výskytu nominální variety. Variabilita uvnitř nominální variety je minimální.

Výskyt a rozšíření:

Typový Sneedův sběr pocházel z texaské části Franklin Mts., USA. Dlouho pak byla E. sneedii neznámá. V roce 1960 navázal Clark Champie, známý americký kaktusář z El Pasa, specializující se na texaské rostliny, na Sneedovy údaje a podrobně popsal poměry na původním nalezišti. V následujících dvaceti pěti letech bylo na základě podrobného průzkumu zjištěno. že E. sneedii var. sneedii se kromě Franklin Mts. (a to na jejich novomexické i texaské straně) vyskytuje v úzkém pásu, směřujícím od města Carlsbad (Nové Mexiko) až po texaské hory (Guadalupe Mts.) a novomexické hory (Organ Mts.). Typ krajiny - poušť (Chihuahua Desert) nebo pouštní savany, nadmořská výška 1 300-1 500 metrů.

Poznámky:

Escobaria sneedii (obě variety) patří k vzácným kaktusům a proto byla zařazena mezi rostliny chráněné v USA federálním zákonem.
Tato eskobarie byla prvním popsaným taxonem re samostatné skupiny zelenoplodých rostlin s relativně velkými semeny a drobným, úzce nálevkovitým květem. Dnes je tato skupina vedena samostatně v rámci rodu.
E. sneedii bývá často slučována s E. strobiliformis, je proto třeba zdůraznit zásadní rozdíly mezi oběma taxony: vzrůst, který je u E. sneedii podstatně subtilnější, barva a charakter plodu (u E. strobiliformis kuželovitý, velký, červený), velikost semen (u E. strobiliformis zhruba poloviční).
V této souvislosti ještě jedna zajímavá skutečnost - přestože E. sneedii roste uvnitř velkého areálu výskytu E. strobiliformis, nedochází ke vzájemnému křížení; ani umělé pokusy o hybridizaci nebyly úspěšné.

Literatura:

Benson L., Flora of Texas, Cactaceae, p. 311-312,1969
Benson L., Tbe Cacti of the United States and Canada, p. 848-851, 1982
Brack S., Pozorování na Escobaria leei Böd., Aztekia, 2/1 : 2-3, 1979
Champie C., Escobaria sneedii further described, Cact. Succ, J. (US), 30: 138-140,1960
Šedivý V., Escobaria sneedii Br. et R., Kaktusy, 20: 32-33, 1984
Taylor N. P., The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44, 1986
Weniger D., Cacti ofthe Southwest, p. 141-143, 1969

Pěstování:

Tato klasická rostlina Jihozápadu je poněkud méně choulostivá a citlivá na pěstitelské přehmaty než ostatní eskobarie z této oblasti. Její pravokořenné pěstování nečiní potíže, dokonce se doporučuje, protože roubované rostliny dosahují až 200 mm délky při průměru 20-25 mm. Jako substrát je třeba volit velmi propustné směsi s neutrální reakcí, zálivkový režim střídavý. Podle nalezištních informací snáší i polostín.


Text a sbírka: V. Šedivý
Foto: J. Král


Chrudimský kaktusář

uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka

ornament

© 2002-2004   Jan Mynar

Last modified September 28, 2004



[ zpět / back / zurück ]     [ HOME ]