ESCOBARIA ORCUTTII Bod. var. MACRAXINA Castetter et al.
Atlas kaktusů V, ZO ČZS Klub kaktusářů Chrudim v edici "Chrudimský kaktusář", 25/1990
Escobaria orcuttii Bödeker var. macraxina Castetter, Pierce et Schwerin, Cact. Succ. J. (US),
47: 66-68, 1975
Jméno variety bylo zvoleno podle místa výskytu tohoto kaktusu - pohoří Big Hatched (Velká Sekyrka) v Novém Mexiku,
USA. Autoři popisu tento název helenizovali (macro-axe) a upravili.
Popis:
Stonek jednotlivý až mírně trsovitý (2-6hlavý), jednotlivé stonky válcovité, 50-120 mm dlouhé, 30-90 mm široké,
bradavky válcovité, s brázdou na horní straně, sahající do jedné třetiny délky bradavky. Trny obklopují hustě stonek;
11-22 středových, z toho 1-4 (-6) uprostřed areoly, 4-5 mm dlouhé, bílé až bledě šedé nebo růžové s hnědou špicí,
tuhé, jehlovité; dalších 10-16 slabších a delších, méně tuhých, průsvitně bílých, někdy s červenohnědou špicí,
4-12 mm délky; okrajových trnů 30-45 (-52), velmi štíhlých, štětinovitých, bílých, někdy narůžovělých. K vět růžový
až bílý, vnější okvětní lístky se zelenavým až hnědým středním proužkem, vnitřní okvětní lístky bílé až bledě růžové
s červenavým proužkem. Plod vřetenovitý, 11-18 mm dlouhý, 3-6 mm široký, s několika šupinami, zelený. Semena
červenohnědá, okrouhlá nebo ledvinovitá, jamkovaná, 1,25-1,6 mm dlouhá, 1-1,2 mm široká.
Variety a formy:
Var. macraxina se liší od ostatních variet zejména kratšími trny a jejich uspořádáním v areole. Celkový vzhled
je stříbřitě bílý s načervenalým leskem.
Výskyt a rozšíření:
Typovou lokalitou této variety je vápencové pohoří Big Hatched v Hidalgo Co., Nové Mexiko, USA. Výskyt se
omezuje pouze na okolí typové lokality. Rostliny se vyskytují v nadmořské výšce okolo 2 000 metrů.
Poznámky:
Tyto zajímavé eskobarie se ve sbírkách vyskytovaly alespoň deset let před oficiálním popisem taxonu. Zásluhu na tom
mají Denis Cowper a Horst Kuenzler, kteří je nabízeli pod cem'kovým jménem Escobaria sp. Big Hatched nebo pod
polním číslem DC 832. V poslední době ji sbíral na typové lokalitě také Steven Brack (SB 372).
Literatura:
Říha J., Escobaria orcuttii Bod., Kaktusy, 12: 29-32, 1976
Taylor N. P., The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4 : 36-44, 1987
Pěstování:
Zásady pěstování této zajímavé eskobarie se neliší od principů, platných pro kultivaci typové variety a ostatních
druhů z amerického Jihozápadu. V našich podmínkách jde tedy o dosti choulostivé kaktusy s velmi citlivým kořenovým
systémem a velkou náročností na světlo v době vegetace. Roubováním předejdeme nežádoucím úhynům, ve většině případů
však docílíme "přerůstání" rostlin. Zvolíme-Ii tedy tu složitější cestu pravokořenných rostlin, je třeba použít velmi
propustný substrát a věnovat rostlinám trvale mimořádnou péči. Je třeba počítat s tím, že pravokořenné rostliny
rostou velice pomalu.
Foto: Jan Král ve sbírce autora textu V. Šedivého.
uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka
© 2002-2004 Jan Mynar
Last modified September 28, 2004