ESCOBARIA HENRlCKSONII Glass et Foster
Atlas kaktusů V, ZO ČZS Klub kaktusářů Chrudim v edici "Chrudimský kaktusář", 22/1990
Escobaria henricksonii Glass et Foster, Cact. Succ. J. (US), 49 : 195-196, 1977
Coryphantha henricksonii (Glass et Foster) Glass et Foster, Cact. Succ. J. (US), 51 : 123-126, 1979
Druhové jméno bylo zvoleno na počest Dr. Jamese Henricksona, který rostliny nalezl v roce 1972 při terénních výzkumech
v Chihuahuašské poušti.
Popis:
Stonek odnožující, tvořící trs s několika válcovitými štíhlými vztyčenými těly, až 80 mm dlouhými a 30 mm širokými;
bledězelené bradavky, odumírající ve stáří, 6 mm dlouhé, na bázi 5 mm široké, s úzkou holou brázdou po celé délce.
Okrajových trnů 32, 40-45 mm dlouhých, špinavě bělavých nebo červenavých až hnědavých, jehlovitých; středových trnů
10, z toho 9 téměř ve stejné rovině jako okrajové, nebo se nad nimi zvedají; zbývající jeden je vztyčený ve středu
areoly, 1,5 mm dlouhý; všechny středové trny kratší než okrajové (3-4 mm) a robustnější, šídlovité, bílé až šedobílé
nebo okrové, červenavé až hnědavé. Květ 25 mm široký, třešňově červený až růžově fialový, vnější okvětní lístky s
jemně ořasenými okraji; prašníky žluté, čnělka žlutobílá nebo s načervenalým nádechem, 4-5 bliznových laloků krémových.
Plod malý kulovitý, červenavý 8 mm dlouhý, 3 mm široký. Semena světle hnědá, asi 1,4 mm dlouhá, 0,75 mm široká, s
tenkou testou.
Variety a formy:
Variety nebyly popsány, proměnlivost uvnitř druhu je však dosti výrazná - od velikosti těla až po barvu otrnění
a květu.
Výskyt a rozšíření:
E. henricksonii byla sbírána přibližně ve stejnou dobu různými sběrateli na dvou místech a hned při sběru byla
považována za nový taxon. Popis byl pořízen podle rostlin, nalezených již zmíněným Dr. Henricksonem v září 1972 několik
mil východně od pohraniční vesnice Escalon na jihozápadním konci státu Chihuahua, Mexiko. Na druhé straně hranice, asi
50 km jižněji v Durangu poblíž Ceballos, sbíral rostliny A. B. Lau (viz ceníkové jméno Escobaria spec.
Ceballos L 709).
Roste v písčitohlinitém substrátu v křovinatém lese v nadmořské výšce 1 200 metrů na opukových a vápencových podkladech
společně s Escobaria strobiliformis.
Poznámky:
E. henricksonii se liší od ostatních zástupců rodu a svým květem připomíná spíš mammillárii. Stejný dojem budí
při podrobnějším zkoumání i semena. Podstatným rysem, který určuje rodovou příbuznost, je existence brázd na bradavkách.
Tyto prolínající se rysy jen potvrzují Buxbaumovu hypotézu o spojitosti obou rodů. Obdobným případem je
E. chihuahuensis. Oba taxony zaujímají tedy ve schématu rodu Escobaria zvláštní postavení. N. P. Taylor
je zařadil jako samostatnou sekci Pleurantha, John a Říha do podrodu Protomammillaria.
Oproti původnímu popisu z roku 1977 byla charakteristika taxonu rozšířena o proměnlivost rostlin v barvě vytrnění a květu.
Kromě toho se vyskytují jedinci, jejichž stonky dosahují téměř dvojnásobné délky, než je uvedeno v popise, a jsou známy
i bíle kvetoucí rostliny.
Literatura:
John V. et Říha J., Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 63-66, 1981
Říha J. et Šubík R., Escobaria (Sg. Protomammillaria) henricksonii Glass et Foster, Kaktusy, 17 : 47-48, 1981
Říha J., Escobaria henricksonii, Aztekia, 2/1 : 18-19, 1978
Taylor N. P., Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt. und and. Sukk., 34 : 123, 1983
Taylor N. P., The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4 : 36-44, 1986
Pěstování:
Z údajů o stanovišti vyplývají tato doporučení pro pěstování v našich podmínkách:
- minerální základní substrát a hodně světla (možný je i polostín)
- méně častá zálivka, protože silné uzlovité kořeny pravokořenných exemplářů jsou choulostivé k přemokření.
Text a sbírka: V. Šedivý
Foto: J. Král
uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka
© 2002-2004 Jan Mynar
Last modified September 28, 2004