ESCOBARIA DASYACANTHA (Engelm.) Br. et R. var. DUNCANII (Hester) N. P. Taylor
Atlas kaktusů V, ZO ČZS Klub kaktusářů Chrudim v edici "Chrudimský kaktusář", 21/1990
Escobaria dasyacantha (Engelmann) Britton et Rose var. duncanii (Hester) N. P. Taylor, Kakt. und and. Sukk., 34: 157, 1983
Escobesseya duncanii Hester, Desert Plant Life, 17 : 23-35,1945
Escobaria duncanii (Hester) Backeb., Die Cactaceae, 5 : 2966, 1961
Coryphantha duncanii (Hester) L. Benson, Cact. Succ. J. (US), 41 : 189, 1969
Autor pojmenoval druh na počest Franka Duncana, na jehož pozemku byly rostliny v roce 1937 poprvé nalezeny.
Popis:
Stonek až 35 mm široký, 50 mm dlouhý, téměř kulovitý, jednotlivý nebo odnožující, s masivním kůlovitým kořenem; bradavky
krátké, s brázdou od areoly k axile, v mládí zaplněnou bílou vlnou. Okrajové trny v počtu 24-40, štětinovité, přímé,
celé bílé nebo s hnědavou špicí, 5-10 mm dlouhé; středové trny 3-8, vzácně 16, zářivě bílé se světle hnědou špicí, více
nebo méně zploštělé, až 12 mm dlouhé. Květ bílý, žIutavě bílý až růžový, zvonkovitý, 15 mm dlouhý a široký, blizna
zelenožlutá se čtyřmi až šesti kanárkově žlutými, někdy nazelenalými laloky; nitky bělavé, prašníky bledě oranžové.
Plod tenkostěnný, šťavnatý, válcovitý, červený, 25 mm dlouhý. Semena téměř kulovitá, 1 mm velká, matně černá, testa
jamkovaná.
Variety a formy:
Rozdíly oproti typové varietě jsou dány zejména miniaturním vzrůstem, hustším vytrněním a proměnlivou barvou a délkou květu,
který může být až 30 mm dlouhý. Proměnlivost uvnitř variety je zčásti podmíněna izolovaností lokalit a je patrná z obrázku,
na kterém jsou zachyceny dvě různě vytrněné formy a extrémy barvy květu.
Výskyt a rozšíření:
Rostliny byly poprvé nalezeny v oblasti hornické osady Mariposa, ležící několik kilometrů severozápadně od Terlingua,
Brewster Co., Texas, USA, v nadmořské výšce asi 1 000 metrů. Oblast rozšíření byla udávána jednak v těsném sousedství
typové lokality, jednak 500 km směrem na severozápad v Novém Mexiku. Tato druhá lokalita byla dlouho zpochybňována,
teprve v šedesátých letech byla ověřena H. Kuenzlerem (E. duncanii HK 345) a nedávno S. Brackem (E. duncanii
SB 83). Je určena poměrně přesně; jedná se o nevelkou oblast západně od novomexického města Truth or Consequence (dříve
Hot Springs), Sierra Co., USA. V obou případech se rostliny vyskytují na vápencových suchých kopcích a rostou v puklinách
skal. S. Brack objevil hlouběji na jihu v mexické Coahuile, konkrétně v oblasti Cuatrocienegas, další odlišný typ této
variety, který je robustnější a má snahu více odnožovat.
Poznámky:
Tato málo známá a dodnes velice ceněná miniatura byla popsána velmi přesným pozorovatelem a znalcem květeny texaského
Big Bendu J. P. Hesterem, který na základě odlišnosti květů, plodů a semen tohoto taxonu a E. dasyacantha stanovil
nový rod Escobesseya, který však nebyl obecně přijat.
Literatura:
Benson L., Cacti of the United States and Canada, New Names and Nomenclatural Combinations, Cact. Succ. J. (US), 41 : 189,
1969
Benson L., Flora of Texas, Cactaceae, p. 314, 1969
Sedivý V., Escobaria dasyacantha a její okruh, Kaktusy, 19: 27-30, 1984
Taylor N. P., Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt. und and. Sukk., 34 : 157, 1983
Taylor N. P., The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4 : 36-44, 1986
Weniger D., Cacti of the Southwest, p. 138-139, 1969
Pěstování:
V případě, že nemáme dostatek rostlinného materiálu a semen, je pravokořenné pěstování této rarity značně riskantní.
Semenáčky i dospělé rostliny jsou velmi choulostivé na přemokření v nevhodnou dobu. Jistější je proto roubování; jako
podnož se osvědčila hybridní echinopsis, na které nedochází k nadměrnému přerůstání.
E. dasyacantha var. duncanii kvete velmi časně zjara, vyž3duje tedy velmi světlé zimní stanoviště. Červené
plody, které dozrávají až na konci sezóny, jsou vytrvalou ozdobou, kontrastující s bílým otrněním.
Text: V. Šedivý
Foto: J. Král
Vyobrazené rostliny byly vypěstovány z importních semen a představují texaskou (menší rostlina se světlejším květem) a
novomexickou formu (větší rostlina s tmavším květem).
uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka
© 2002-2004 Jan Mynar
Last modified September 28, 2004