ESCOBARIA CHlHUAHUENSIS Br. et R. subsp. CHlHUAHUENSIS
Atlas kaktusů XVI, Chrudimský kaktusář, 05/2001
Escobaria chihuahuensis Britton et Rose, The Cactaceae, 4: 55, 1923
Coryphantha chihuahuensis (Br. et R.) Berger, Kakteen, p. 280, 1929
Druhové jméno je odvozeno od místa nálezu z okolí hlavního města Chihuahua stejnojmenného mexického státu.
Popis:
Stonek většinou jednotlivý, zřídka odnožující, tělo krátce sloupkovité, až 200 mm dlouhé a 70 mm široké;
bradavky kuželovité, 5 mm dlouhé, areoly kruhovité, v mládí se sporou bílou až nažloutlou vlnou, která
později mizí, stejně jako vlna v úzké brázdě, spojující areolu s axilou. Trny četné, jehlovité; okrajových
25-35, bílých, nažloutlých s červenavou špičkou, uspořádaných pravidelně po obvodu areoly, 10-15 mm dlouhých,
přímých, ve stáří šednoucích až černajících; středové trny v počtu 4-6, stejně dlouhé nebo kratší než okrajové,
bílé nebo rezavě hnědé, nejkratší odstávající, ostatní uspořádány v horní části areoly, ve stáří šednoucí
nebo černající. Květy 20 mm velké, zcela otevřené, vyrůstající z boku těla poblíž temene; vnější okvětní lístky
jemně ořasené, růžové až červené s výrazným hnědočerveným středním proužkem, vnitřní okvětní lístky celokrajné,
růžové, světle karmínové až purpurové; tyčinky bílé až bledě žluté, prašníky žluté až oranžové, bliznové laloky
bílé. Plod kyjovitý, 12-15 mm dlouhý, 5 mm široký, zelený se žlutozeleným základem, někdy s načervenalým
nádechem, s pevně ulpívajícími zaschlými zbytky okvětí. Semena hruškovitá, 1-2 mm velká, světle až tmavě
rezavohnědá, testa s jemnými hrbolky.
Variety a formy:
Teprve v nedávné době (1998) bylo navrženo uspořádání .dvou blízkých eskobarií E. chihuahuensis
a E. henricksonii do jediného druhu s použitím pro tuto situaci logické kategorie subspecies:
Escobaria chihuahuensis Br. et R.
subsp. chihuahuensis
subsp. henricksonii (Glass et Foster) N. P. Taylor
Rozdíly mezi oběma taxony spočívají v počtu a barvě trnů, barvě květu a charakteru vzrůstu.
Proměnlivost typové subspecie se omezuje na různou barvu především středových trnů, které dávají rostlinám
bělavý až rezavě hnědý vzhled. Také barva květů je variabilní, autor tohoto textu se setkal pouze
s rostlinami s květy světlých odstínů; podle popisu Brittona a Roseho může být květ dokonce až purpurový.
Výskyt a rozšíření:
Popis byl pořízen podle rostlin, sbíraných v roce 1885 Pringlem a v roce 1908 Palmerem v horách poblíž
města Chihuahua, Mexiko. Z dalších informací (pozdější sběry A. B. Laua, W. Reppenhagena, S. Bracka) lze
usuzovat, že E. chihuahuensis subsp. chihuahuensis se vyskytuje především v okolí města
Chihuahua a odtud areál zasahuje směrem na jih až po Hidalgo de Parral.
Poznámky:
Escobaria chihuahuensis ve shora uvedeném členění představuje ve schématu rodu Escobaria
zvláštní skupinu, klasifikovanou buď jako samostatná sekce nebo dokonce pod rod (subg. Protomammillaria
John et Říha). Důvodem pro toto postavení jsou některé rozdílné znaky oproti většině ostatních eskobárií - především
umístění a tvar květů, připomínajících marnil árie a téměř hladká drobná semena, která vypadají jako nezralá.
Zásadním charakteristickým znakem, který tyto rostliny řadi jednoznačně do rodu Escobaria, je existence
brázd na svrchní straně bradavek. Stanoviště obou subspecií mají shodné rysy (jižní lokality ssp.
chihuahuensis, na kterých rostou tmavě vytrněné rostliny, jsou vzdáleny asi 100 km vzdušnou čarou
od typové lokality subsp. henricksonii).
Druh byl popsán téměř před osmdesáti lety a typová subspecie je dnes téměř neznámou rostlinou. Ve sbírkách
bývají pod jménem E. chihuahuensis pěstovány nejčastěji různé formy E. strobiliformis.
Příkladem zdroje takové dezinformace jsou ilustrace a komentář u popisu E. chihuahuensis v pátém
díle Backebergových Die Cactaceae.
Všechny dosud uveřejněné popisy, počínaje prvotním, jsou velmi strohé a neúplné. Tato skutečnost a nedostatek
ilustrací jsou zřejmou příčinou naznačených konfuzí. Autor tohoto textu se proto snažil zpracovat co nejúplnější
popis.
Literatura:
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 2959-2961, 1961
Glass Ch. et Foster R., Escobaria henricksonii, a new species from the Chihuahuan desert, Cact. Succ. J. (US), 49: 195-196, 1977
John V. et Říha J., Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy 81, 17: 63-66, 1981
Šedivý V., Escobaria henricksonii Glass et Foster, Atlas kaktusů, 5: 22, 1990
Šedivý v., Rod Escobaria Br. et R., rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990, příloha
Taylor N. P., The identification of Escobarias (Cactaceae), Cact. Succ. J. (GB), 4: 36-44, 1986
Pěstování:
Escobaria chihuahuensis je nenápadným a ne příliš náročným kaktusem. Při dodržení základních pěstitelských
zásad, platných pro mexické kaktusy, roste spolehlivě na vlastních kořenech (roubování není doporučováno, rostliny
se vytahují příliš do výšky) a nemá ani žádné přehnané nároky na přezimování. Atraktivní, jemné kvítky se objevují
v několika vlnách po celou sezónu, plody zrají po několika týdnech od oplodnění.
Text a sbírka V. Šedivý, foto J. Král.
uveřejněno s laskavým svolením p. P.Pavlíčka
© 2002-2005 Jan Mynar
Last modified March 13, 2005