Acta Musei Richnoviensis 9(1) 2002


V letech 1996-2001 byla publikována řada prací, zabývajících se novými popisy a kombinacemi kaktusů a jiných sukulentů v Acta Musei Richnoviensis Sect. Natur., většinou formou krátkých sdělení. Tyto popisy zde doplňujeme o nezbytné poznámky a komentáře. Uvádíme zde původní latinské diagnózy, jejich anglické abstrakty, české ekvivalenty popisů a doplňující informace.

Abstract: In 1996-2001 were published many new descriptions as "Short communications" without a discussion about some significant results. The detailed and elaborate investigations were made. Many new descriptions and combinations were made.


Escobaria strobiliformis     (Poselger) Scheer ex Boedeker    subsp. sisperai     Josef J. Halda et J. Sladkovský subsp. nov., Acta Musei Richnoviensis, Sect. natur. 7 (1) : 35, 2000

DESCRIPTIO: affinis subsp. strobiliformi, sed parva, columnaria, brunnispina, floribus parvis pallide bruneirosea.

POPIS: Blízká subsp. strobiliformis, avšak s drobným sloupovitým stonkem a hnědými či rezavými trny; květy drobné, bledě hnědorůžové.

HOLOTYPUS: PR no. JJH&JS85040073, leg. J.J.Halda et J.Sladkovský 7.4.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico septentrionalis: Nuevo Leon, via bitumine constrata inter Monterrey et Tampico, non procul a via publica prope compitum Marin, ad ca 600 m supra mere.

VÝSKYT A ROZŠÍŘENÍ: Mexiko severní: Nuevo Léon, asfaltová silnice Monterrey - Tampico, poblíž odbočky na Marin, kamenité svahy v nadmořské výšce ca 600 m.

Tato eskobárie je charakteristická drobným, tmavě otrněným sloupkovitým, později výrazně trsovitým stonkem, spíše vizuálně připomínající M. prolifera a k nominálnímu poddruhu je příbuzná stavbou semen a světle růžovo - hnědého květu, ale s delšími kopinatými okvětními lístky.

Tento taxon je věnován příteli Šišperovi.

Similar to subsp. strobiliformis, but with tiny, columnar stem, brownish spination and tiny brownish-pink flowers. Named after Mr. Šišpera, a known grower.

Escobaria strobiliformis ssp. sisperai
24. Escobaria strobiliformis subsp. sisperai



Escobaria zilziana     (Boedeker) Backeberg    subsp. fricii     Josef J. Halda et J. Sladkovský subsp. nov., Acta Musei Richnoviensis, Sect. natur. 7 (1) : 35, 2000

DESCRIPTIO: affinis subsp. zilzianae, sed plantis majoribus, atrispinis, spinae 50-60 mm longae, aciculares, horridae.

POPIS: Blízká subsp. zilziana, avšak s mnohem větším stonkem; trny tmavohnědé, 50-60 mm dlouhé, šídlovité, ježaté.

HOLOTYPUS: PR no. JJH&JS8504013520, leg. J.J.Halda et J.Sladkovský 13.4.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico septentrionalis: Coahuila (Sierra de la Paila, in vicinitate pagi Castanos), in declivibus petrosis, solo calcareo ad 2000 m supra mare.

VÝSKYT A ROZŠÍŘENÍ: Mexiko severní: Coahuila (Sierra de la Paila, poblíž vesnice Castanos), štěrbiny vápencových skal v nadmořské výšce ca 2000 m.

Tento taxon charakterizuje oproti nominálnímu poddruhu poměrně robustní stonek, hruběji otrněný, střední tmavé trny dosahují až 60 mm délky, okrajové trny světlejší, ca 30-40 mm dlouhé. Tento taxon v kultuře vykvétá již v období počátkem března, květy jsou světle růžové se slabým purpurovým proužkem uprostřed, delšími kopinatými okvětními lístky a velmi dlouhou bliznou. Vytváří i po samoopylení velmi dlouze protáhlé plody purpurové barvy. Semena jsou velká, ca 1-1,5 mm s černou testou a výrazným hilem. Optimálně klíčí po 1-2 letech po sklizni a klíčenci jsou již v prvních dnech velmi robustní. V další kultivaci nečiní zvláštních potíží, ale pravidlem u těchto eskobárií je použití sprašových substrátů s přídavkem malého procenta přírodního vápence bez humózních příměsí.

Tento taxon je pojmenován po A.V.Fričovi.

Similar to subsp. zilziana, but stem much bigger, with dark spination; spines 50-60 mm long, aciculate, horrid. Flowers pale pink with dark purple stripes. Named after A.V.Frič.

Escobaria zilziana ssp. fricii
24. Escobaria zilziana subsp. fricii



Coryphantha pycnacantha     (Martius) Lemaire    subsp. sniceri     (J. J. Halda, P. Kupčák et J. Sladkovský) Josef J. Halda, P. Kupčák et J. Sladkovský stat. nov.

[Basionym: Escobaria sniceri J.J.Halda, P.Kupčák et J.Sladkovský in Acta Musei Richnoviensis 7(1):35(2000)].

DESCRIPTIO: affinis subsp. pycnacantha, sed floribus magnic, luteo - viridis et seminis magnis differt.

POPIS: Blízká subsp. pycnacantha, avšak s velikými krémovými až zelenožlutými květy a velkými semeny.

HOLOTYPUS HIC DESIGNATUS: PR no. JJH&JS85040071, leg. J.J.Halda et J.Sladkovský 7.4.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico septentrionalis: Coahuila austro - orientalis (in vicinitate pagi Potrerro de Abrego), in pineto ad 2300 m supra mare.

VÝSKYT A ROZŠÍŘENÍ: Mexiko severní: Coahuila: okolí Potrerro de Abrego), v borovém lese v nadmořské výšce ca 2300 m.

Tento nejsevernější zástupce serie Pycnacanthae je charakteristický velmi plochým, "Escobarii připomínajícím stonkem" a velkým bílo-žluto-zeleným květem, který je typický pro komplex C. pycnacantha spolu s charakterem bradavek. Vytváří poměrně špičatá vysoká nazelenalá poupata, po rozevření jsou okvětní lístky vně bílo-žluté a zvenčí nazelenalé. Semena se podobají semenům esckobarií.

Similar to subsp. pycnacantha, but with large greenish-yellow flowers and large brownish seeds. Stem flat, Escobaria-like, but flowers are typical for C. pycnacantha-group. Its acute, long greenish flower-buds opened are yellowish-white inside and greenish outside. Seeds are very similar to Escobaria-ones. Named after Jaroslav Šnicer, the famous cactus-specialist.

Coryphantha pycnacantha ssp. sniceri
65. Coryphantha pycnacantha subsp. sniceri

Související články :

Halda J.J. et al.: Acta Musei Richnoviensis Sect. natur. 7 (1) 2000

 

ornament

© 2002-2006   Jan Mynar

Last modified July 2, 2006



[ zpět / back / zurück ]     [ HOME ]