Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria

Synonyme

Escobaria albicolumnaria Hester, 1941 Escobesseya albicolumnaria Hester ex L. Benson, 1969. nom. nud. pro syn.
Mammillaria albicolumnaria (Hester) Weniger, 1970. comb. nud.
Coryphantha albicolumnaria (Hester) D.A.Zimmerman, 1972
Coryphantha sneedii var. albicolumnaria (Hester) A. D. Zimmerman, 2004

? Escobaria durispina Backeberg, 1937. nomen nudum

Escobaria tuberculosa var. durispina auct. non Quehl (z. B. Backeberg, 1961)
Coryphantha strobiliformis var. durispina auct. non Quehl (z. B. L. Benson, 1969)
Escobaria strobiliformis var. durispina auct. non Quehl (z. B. Bravo Hollis, 1982)
Escobaria durispina Hort. nomen nudum

Vorkommen und Verbreitung

USA (Texas), Big Bend National Park, Brewster Co., Presidio

Typlokalität:

bergige Kalksteingebiet, nordwestlich von Terlique und nordöstlich von Lajitas, Südecke von Big Bend National Park, Brewster Co., Texas, USA

Beschreibung

Körper:	kurz bis gezogen säulenförmig, sanft sprossend bei der Basis, ca 120-250 mm (bis 500 mm) groß, bis 70 mm breit, graugrün; Warzen steif, 10 mm lang, kögelförmig, Furche auf oberer Seiten
Dornen:	Randdornen:	25-35, 12 mm lang, feines, manchmal borstig, steif, zerbrechlich, weiß bis blitzweiß und sanft transparent
	Mitteldornen:	11-17, bis 15 mm lang, stärkere als Randdornen, auseinanderstreben und füllen die Areole voll, weiß, rosa oder sehr hellrot im Wachsen, später weiß mit rotbrauner Spitze, transparent
Blüte:	klein, bis 25 mm lang, eng trichterförmig, rosa; Außere Blütenblätter mit grümbraunem Streifen zum Blätterand weißig, bewimpert; Innernblütenblätter blaß rosafarbig bis weißig, eng; Griffel oben blaß rosa, unten weiß, Narbe kurz mit weißen bis rosa Narbenästen (gewohnt 5-6), Staubbeutel gelblich bis kanariengelb, Fäden weiß, sehr eng
Frucht:	gezogen bis keulig, 15 mm lang, (3)5-7 mm breit, grün, leicht säuerlich
Samen:	eiförmig, 1 mm groß, braunrot, grubig

Bemerkungen      in Arbeit ist ....

J. P. Hester zvolil druhové jméno podle prvního dojmu, který na něj rostlina udělala: albicolumnaria - columna alba - bílý sloupek.

První popis pod tímto jménem byl uveřejněn v roce 1941 od J. P. Hestera, který tuto rostlinu objevil. Několik týdnů po tomto uveřejnění však uvedl W. T. Marshall tuto Hesterovu eskobárii již jen v seznamu synonym taxonu Escobaria strobiliformis.
Tento údaj převzal bez ověření i C. Backeberg do 5. dílu své Die Cactaceae. Navíc uvedl jako synonyma i Quehlovy variety, u kterých spojil popisy s popisy J. Borga do jednoho celku. U taxonu Escobaria tuberculosa pak uvedl, že se jedná o velmi variabilní druh, s obtížně rozlišitelnými okrajovými a středovými trny. Backebergův závěr zní, že v této skupině existuje pouze jeden taxon a otiskuje barevnou fotografii (bez bližšího údaje o původu) rostliny Escobaria tuberculosa var. durispina, kterou získal z Holandska. Na tuto fotografii, se však nehodí popis L. Quehla o nepatrném počtu středových trnů, nýbrž rostlina odpovídá popisu J. P. Hestera.
Na základě Backebergova díla provedl D. Cowper v Texasu sběry takovéto rostliny, která byla dále distribuována H. Kuenzlerem a který tyto rostliny uložil do herbáře. V roce 1969 tuto herbářovou položku prohlásil L. Benson za typ a od té doby ji vede samostatně jako durispina, přičemž ostatní Quehlovy variety neuznává. Hesterovu rostlinu považuje za nejasný taxon.
V roce 1969 však D. Weniger provedl vlastní pozorování, na základě kterých prohlásil, že tato rostlina není v žádném případě příbuzná s taxonem Escobaria tuberculosa. Tento závěr potvrdil v roce 1972 D. A. Zimmerman na základě svých terénních výzkumů a studia herbářů.
A. D. Zimmerman (1985) ve své disertační práci provedl revizi rostlin z okruhu Esc. sneedii a taxon albicolumnaria kombinoval na úroveň variety (společné znaky: uspořádání a charakter trnů, květ, zelené plody, obdobná semena). V roce 1999 kombinoval J. M. Lüthy tento taxon jako Esc. sneedii subsp. albicolumnaria.
V současné době byl taxon albicolumnaria zahrnut mezi synonyma Esc. sneedii (Zimmerman et Parfitt, 2004) nebo jako synonymum Esc. sneedii subsp. orcuttii (Hunt, Taylor et Charles, 2006). Ani s jedním z těchto zařazení se však neshoduji a proto rostliny ponechávám pod jménem Esc. sneedii subsp. albicolumnaria (JMyn).

Dvě typové rostliny (č. 271 a 855) byly uloženy do Dudley Herbarium, Standford University, California.

Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria se liší od taxonu Escobaria tuberculosa var. tuberculosa především charakterem a počtem trnů a v jejich uspořádání (albicolumnaria jich má podstatně více, ale chybí typický spodní středový trn, který je charakteristický pro tuberculosa), dále ve velikosti a bohatosti květu (u taxonu albicolumnaria je květ menší s více okvětními lístky a nikdy se zcela neotvírá) a v plodu a semenech (albicolumnaria má plod zelený a dvakrát tak velká semena).

Výskyt taxonu není pravděpodobně omezen tokem Rio Grande a lze očekávat, že se rostliny nalézají i směrem na jih v sousedním mexickém státě Chihuahua.

Literatur

Zeitschrift Kaktusy-sukulenty S.3 (1986) oder Kaktusy 22, S.3 (1986)
Redaktion von Aztekia (1988): Kaktusy národních parků USA, Aztekia, 11: 45-49.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 308, Timber Press Portland, Oregon.
Backeberg C. (1961): Die Cactaceae, 5: 2955-2956.
Benson L. (1982): The Cacti of the United States and Canada, 845-848.
Hunt D. R., Taylor N. P. et Charles G. (2006): The New Cactus Lexicon, DH Books.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66
Quehl L. (1907): Varietäten der Mammillaria strobiliformis Sheer, Monatsschrift für Kakteenkunde, 17: 87.
Říha J. (1976): Escobaria strobiliformis Böd., Kaktusy, 12: 52-54.
Sladkovský, J. (1991): Cesta za kaktusy, Kaktusy, 27: 47-48.
Šedivý Vl. (1984): Escobaria albicolumnaria Hester nebo Escobaria strobiliformis var. durispina (Quehl) Borg ?, Aztekia, 7(3-4): 61-66.
Šedivý Vl. (1990): Escobaria albicolumnaria Hester, Atlas kaktusů, 5: 19, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1997): Escobaria albicolumnaria J. P. Hester, Kaktusy, 33: 106.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Britton & Rose, KuaS, 34: 76-79, 120-123, 136-140, 154-158, 184-188.
Taylor N. P. (1986): The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44.
Virt S. (1975): Rod Escobaria Br. et R., Kaktusy, 11: 111-114, 126-127.
Weniger D. (1969): Cacti of the Southwest, 137-138.
Zimmerman A. D. (1985): Systematics of the genus Coryphantha (Cactaceae), PhD. thesis, University of Texas, Austin.
Zimmerman A. D. et Parfitt B. D. (2004, online date): 28. Coryphantha (Escobaria) in Flora of North America: North of Mexico, Volume 4 - Magnolophyta: Caryophyllidae - Part 1, New York and Oxford; online data - www.eFloras.org .

Kultur      in Arbeit ist ....

Rostliny jsou choulostivé na zálivku provedenou v nehodné době a s velkými nároky na světlo v době vegetace. Pravokořenné rostliny vyžadují propustný substrát s téměř neutrální reakcí. Roubování není vhodné, růst je urychlen a rostliny vypadají většinou nepřirozeně (nadměrná velikost).

Abbildungen

Die Sammlung von Jan Mynar
< Foto: Jan Mynar >

© 2002-2020   Jan Mynar

Last modified February 14, 2020