Escobaria chaffeyi

Synonyme

Coryphantha chaffeyi   (Britton et Rose) Fosberg, 1931
Mammillaria chaffeyi   (Britton et Rose) Backeberg, 1931
Escobaria dasyacantha var. chaffeyi   (Britton et Rose) N. P. Taylor, 1983
Escobaria dasyacantha subsp. chaffeyi (Britton et Rose) N. P. Taylor, 1998

Escobaria fobei   Frič ex Berger, 1929
Fobea viridiflora   Frič ex Boedeker, 1933
Escobaria chaffeyi f. viridiflora   (Frič) Říha, 1986

Escobaria albispina   nomen nudum

Escobaria pelkineri   nomen nudum

Vorkommen und Verbreitung

USA (Texas) Chisos Mts., Brewster Co., Mexiko (Zacatecas) Nordteil der Staat, Cedros, (Durango) nordöstlich, (Coahuila) Saltillo, Cuatro Cienegas, (San Luis Potosí) Real de Catorce; auf grauen Kalksteine oder Braunsandsteine, in der Seehöhe etwa 2 OOO m.

Typlokalität:

Beschreibung

Körper:	kurz säulenförmig, manchmal eiförmig bis zylinderförmig, einzeln, selten sprossend, dunkelgrün, 60-120 mm hoch, 50-60 mm breit; Warzen klein, kegelförmig cca 5 mm groß, grün, auf oberer Warzeseite enge Furche, die reicht von Areola bis zu Wurzeende; Areolen 1 mm breit, rundlich, zuerst mit weißer Wolle, später nackt
Dornen:	Randdornen:   18, aber auch 30-50, dicht umstehen den Stengl, fein, borstig, weiß mit der braunlichen, braunen, roten bis fast schwarzen Spitze, 5-10 mm lang
	Mitteldornen:    1-3, schwer sondern von Randdornen, kurz, weiß mit der ausdrucksvoll gefärbten Spitze - braun, rot oder schwarz
Blüte:	10 mm breit, 15 mm lang; die äußeren Blütenblätter bewimpert, grünlich bis braunlich mit ausdrucksvollem dunkelen Streif; die inneren Blütenblätter cremefarbig, rosa, grün, braunlich bis braunrot; Fäden belblich bis rotlich, Antheren gelb, Narbenäste grünlich; Blüten sind häufig, geordnet in Kränzchen in enger Nähe des Scheitels und ziehen im früh Frühling
Frucht:	rot, eiförmig, bis 20 mm lang; sie reifen am Ende der Saison
Samen:	fein, 0,5 mm groß, braun bis hnědá až dunkelbraun, Testa grubig

Bemerkungen      in Arbeit ist ....

Rostlinu objevil roku 1908 cestovatel F. E. Lloyd blízko městečka Cedros v mexickém státě Zacatecas. Po něm, o dva roky později, tuto rostlinu sbíral i E.Chaffey, po kterém nese i své jméno.

Ve stejné době a na stejné lokalitě jako Escobaria chaffeyi byla objevena i rostlina později popsána jako Escobaria lloydii (obě popsal dr. Britton ve svém díle "The Cactaceae" vydaném roku 1923). V roce 1925 též popisuje A.V.Frič rostlinu Fobea viridiflora. Všechny tyto rostliny mají podobný popis, pocházejí z přibližně stejné lokality (Zacatecas) a byly popsány neúplně (např. u Escobaria chaffeyi chybí v původním popise údaje o semenech). Navíc není možné srovnat herbářový či živý materiál. Rozdílnost taxonů Escobaria chaffeyi a Escobaria lloydii lze však pravděpodobně vzhledem k autoritě obou amerických botaniků, kteří tyto taxony popsali, zaručit.

Rostlinu objevil roku 1908 cestovatel F. E. Lloyd blízko městečka Cedros v mexickém státě Zacatecas. Po něm, o dva roky později, tuto rostlinu sbíral i E. Chaffey, po kterém nese i své jméno.

Ve stejné době a na stejné lokalitě jako Escobaria chaffeyi byla objevena i rostlina později popsána jako Escobaria lloydii (obě popsal dr. Britton ve svém díle "The Cactaceae" vydaném roku 1923). V roce 1925 též popisuje A. V. Frič rostlinu Fobea viridiflora. Všechny tyto rostliny mají podobný popis, pocházejí z přibližně stejné lokality (Zacatecas) a byly popsány neúplně (např. u Escobaria chaffeyi chybí v původním popise údaje o semenech). Navíc není možné srovnat herbářový či živý materiál. Rozdílnost taxonů Escobaria chaffeyi a Escobaria lloydii lze však pravděpodobně vzhledem k autoritě obou amerických botaniků, kteří tyto taxony popsali, zaručit.

Escobaria chaffeyi je velmi variabilní především v barvě svého květu. Jedním z extrémů je forma se zeleným květem - Escobaria chaffeyi forma viridiflora, distribuovaná A. V. Fričem již ve 20. letech 20. století jako Fobea viridiflora. Další zajímavou, dosud nepojmenovanou, formou jsou rostliny objevené v 80. letech 20. století v Texasu, s robustním, podstatně výraznějším téměř kulovitým tělem a malými hnědavými kvítky.

Rostliny rozšířené v Evropských sbírkách označené jako Escobaria chaffeyi jsou pravděpodobně namnoženy ze sběru u městečka Cedros v roce 1950 a z pozdějších sběrů.

Šedivý (1990): "Názor N. P. Taylora je vyjádřen posledním synonymem (Escobaria dasyacantha var. chaffeyi, resp. subsp. chaffeyi), důvody které k této kombinaci vedly, nejsou příliš jasné, protože Escobaria chaffeyi se svými drobnými hnědými semeny má své místo v sekci Escobaria, ať již pochází z Mexika nebo z texaských Chios Mts. Escobaria chaffeyi je problémovým taxonem již od počátku existence; mnohé by jistě vyřešil seriózní nalezištní průzkum."

Přestože většina botaniků (Hunt, Taylor et Charles, 2006; Anderson 2001) řadí tento taxon do úrovně poddruhu Esc. dasyacantha, přikláním se v tomto provizorním členění rodu k samostatnosti tohoto druhu shodně s Zimmermanem (1985). Na základě zelené barvy blizny a černohnědé barvy semen řadím taxon do sekce Neobesseya.

V roce 1986 byla popsána forma Escobaria chaffeyi f. viridiflora (syn. např. Escobaria fobei).
Existují však i další formy, jako Esc. albispina s téměř čistě bílími trny nebo např. Esc. pelkineri s sytě růžovými až karmínovými květy.

Průměrná teplota a srážky v oblasti Las Nieves viz článek Milana Zachara Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika.

Literatur

Redaktion von Aztekia (1988): Kaktusy národních parků USA, Aztekia, 11: 45-49.
Redaktion von Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 309, Timber Press Portland, Oregon.
Backeberg C. (1961): Die Cactaceae, 5: 2959-2963.
Frič A. V. (1925): Fobea viridiflora Frič, sp.n., Život v přírodě, Kakt. příloha č.36-37, p.75-76,
Grunert Ch., Viedt G., Kaufmann H.-G. (1979): Kaktusy a iné sukulenty, Príroda Bratislava.
Hofer A. (1992): Mexiko 1990 - mimořádná cesta za kaktusy, Aztekia, 15: 31.
Chvastek J. (1993): Na horských loukách v Concepcion del Oro, Kaktusy, 29: 62-64.
Innes C., Glass Ch. (1992): Kaktusy - ilustrovaná encyklopedie, INA.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66.
Mazel B. (1987): Výskyt a rozšíření mexických kaktusů, Aztekia, 10.
Moeller-Villar G. (1988): Sierra de la Paila, Aztekia, 11: 24-28.
Říha J. (1977): Escobaria chaffeyi Britton et Rose, Kaktusy, 13(2): 35-37.
Šedivý Vl. (1982): O některých sporných eskobariích, Aztekia, 5(3): 16-19.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů V, 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1995): Escobaria chaffeyi Br. et R., Atlas kaktusů, 10, Spolek pěstitelů kaktusů v Chrudimi.
Taylor N.P.: Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt. und and. Sukk., 34 : 76-79, 120-123, 136-140, 154-158, 184-188, 1983
Taylor N. P. (1986): The identification of Escobaria (Cactaceae), Cact. Succ. J. (GB), 4: 36-44.
Virt S.: Rod Escobaria Br. et R., Kaktusy, 11 : 111-114, 126-127, 1975
Zachar M. (2001): Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika, Kaktusy, 37, speciál 1/2001: 13.
Zimmerman A. D. (1985): Systematics of the genus Coryphantha (Cactaceae), PhD. thesis, University of Texas, Austin.
Zimmerman A. D. et Parfitt B. D. (2004, online date): 28. Coryphantha (Escobaria) in Flora of North America: North of Mexico, Volume 4 - Magnolophyta: Caryophyllidae - Part 1, New York and Oxford; online data - www.eFloras.org .

Kultur

Sie ist nicht schwer, nur junge Sämlinge sind empfindlich zum ungeeigneten Verguß und Überschuß an Wasser (als andere Arten von der Gattung Escobaria).
Mit der Texaspflanzen wird es leidend um|gehen.

Abbildungen

Bild ist aus Innes Clive, Glass Charles: Kaktusy - Ilustrovaná encyklopedie (Vydavatelství INA, spol. s r.o., 1992) übergenommen.

© 2002-2008   Jan Mynar

Last modified August 3, 2008