Synonyma

? Escobaria (Neolloydia) orcuttii   Rose ex Orcutt, 1926
Escobaria orcuttii   Hort. ex Boedeker, 1933
Coryphantha strobiliformis var. orcuttii   (Boedeker) L. Benson, 1972
Coryphantha orcuttii   (Boedeker) D. A. Zimmerman, 1972

Escobaria peloncillensis    nomen nudum

Výskyt a rozšíření

USA (Arizona, Nové Mexiko), pohoří Chiricahua Mts., Cochise Co. a poblíž Granite Pass, Peloncillo Mts., Hidalgo Co.; někdy je rovněž zmiňována nejasná lokalita Burro Mts. v Novém Mexiku; roste na exponovaných vápencových výchozech mezi trávou ve společenství dalších kaktusů, v nadmořské výšce 1200-1500 m.n.m.

Typová lokalita:

Popis

Tělo:	válcovité, nejčastěji mírně trsovité, 150 mm dlouhé, 60-90 mm široké; bradavky kuželovité, 4-8 mm dlouhé, na horní straně s brázdou, ta v dospělosti probíhá po celé délce bradavky
Trny:	okrajové:   30-41, bílé, tenké, štětinové až 8 mm dlouhé
	středové:    15-18 (vzácně méně než 8), tuhé, bílé s purpurovou až hnědou špičkou, 9-11 mm dlouhé
Květ:	růžový až s tmavším středním proužkem a jícnem, 8-12 mm; drobný, úzce nálevkovitý; prašníky žluté, nitky bělavé, blizna s 5-7 žlutavými laloky; objevují se v květnu až červnu; nikdy se zcela neotvírá
Plody:	zelené nebo zelenavě žluté, kyjovité, šťavnaté s bohatou dužinou, poloprůsvitná pokožka
Semena:	1 mm velká, červenohnědá, jamkovaná

Poznámky

Rostlina byla pojmenována na počest nálezce, amerického botanika a obchodníka s kaktusy Charlese Russela Orcutta (1864-1929).

Poprvé byla rostlina sbírána americkým botanikem C. R. Orcuttem v roce 1925 poblíž Granite Pass v Novém Mexiku v pohoří Peloncillo Mts., Hidalgo Co., které J. N. Rose o rok později provizorně pojmenoval ? Escobaria (Neolloydia) orcuttii. Jméno bylo však ve stejnou dobu použito pro rostliny z okruhu Neolloydia conoidea.
Legalizaci nového druhu provedl až F. Bödeker v roce 1933 na základě pěstovaných rostlin.

Escobaria orcuttii patří mezi endemitní eskobarie z amerického jihozápadu. Rostliny jsou ve své domovině velmi odolné a snášejí velké teplotní rozdíly, v zimě i sníh a mráz.

Skupina sneedii, kam patří i Esc. orcuttii, je tvořena několika taxony, které byly dříve samostatnými druhy. Postupně byly některé převedeny do úrovně subsp. a v posledních pracích byly zahrnuty pouze mezi synonyma Esc. sneedii (Zimmerman et Parfitt 2004) nebo dvou subsp. sneedii a orcuttii (Hunt, Taylor et Charles 2006). Souhlasím, že celou skupinou rostlin je třeba komplexně prostudovat a některé taxony s největší pravděpodobností zařadit mezi synonyma, ale odmítám sloučit taxony, které jsou vzhledově odlišné na první pohled již jako nedospělí jedinci (např. sneedii - villardii). Proto jsou jednotlivé taxony této skupiny na těchto stránkách zatím ponechány nebo provizorně kombinovány do úrovně poddruhů.
Původně popsané var. koenigii a macraxina jsou zahrnuty mezi synonyma subsp. orcuttii.

Společným znakem subsp. orcuttii a sneedii jsou zelené plody a červenohnědá semena. Rozlišovacím znakem jsou bohatší a polootevřené květy u subsp. orcuttii a odlišná stavba trnů.

Skupina Escobaria sneedii je příbuzná se skupinou Escobaria tuberculosa, od které se liší zeleným plodem, relativně velkými červenohnědými semeny a stavbou květu; druhotně následuje uspořádání, charakter a množství trnů.

Literatura

redakce Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 311, Timber Press Portland, Oregon.
Benson L. (1982): The Cacti of the United States and Canada, 845-848.
Bödeker F. (1933): Ein Mammillarien-Vergleichs-Schlüssel.
Castetter E. F., Pierce P. P., Schwerin K. H. (1975): A Reassesment of the Genus Escobaria, Cact. Succ. J. (US), 47: 60-70.
Hester J. P. (1939): New Species of Cacti, Cact. Succ. J. (US), 11: 179.
Hester J.P. (1941): Cacti ... By Their Seeds Ye Shall Know Them, Desert Plant Life, 13: 129-132.
Hunt D. R., Taylor N. P. et Charles G. (2006): The New Cactus Lexicon, DH Books.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66.
Lüthy J. M. (1999): Einige neuen Kakteen-Namen, Kakt. und and. Sukk., 50(11): 278-280.
Říha J. (1974): Coryphantha (Escobaria) organensis, Kaktusy, 10: 102-104.
Říha J. (1976): Escobaria orcuttii Böd., Kaktusy, 12: 29-32.
Říha J., Šubík R. (1992): Encyklopedie kaktusů, Zemědělské nakladatelství Brázda.
Skuhrovský J., Vacovský J. (1975): In memoriam James Denis Cowper, Kaktusy, 11(6): 137.
Šedivý Vl. (1988): Novomexické escobarie z okruhu Escobaria orcuttii, Kaktusy, 24: 27-31, 59-62
Šedivý Vl. (1990): Escobaria orcuttii Böd. var. orcuttii, Atlas kaktusů, 5: 24, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria, KuaS, 34.
Taylor N.P. (1986): The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44.
Virt S. (1975): Rod Escobaria Br. et R., Kaktusy, 11: 111-114, 126-127.
Zimmerman D. (1972): A New Species of Coryphantha from New Mexiko, Cact. Succ. J. (US), 44: 114-116.
Zimmerman D. (1972): Comments on Certain Southwestern Coryphanthas of the Subgenus Escobaria, Cact. Succ. J. (US), 44: 155-158.
Zimmerman A. D. (1985): Systematics of the genus Coryphantha (Cactaceae), PhD. thesis, University of Texas, Austin.
Zimmerman A. D. et Parfitt B. D. (2004, online date): 28. Coryphantha (Escobaria) in Flora of North America: North of Mexico, Volume 4 - Magnolophyta: Caryophyllidae - Part 1, New York and Oxford; online data - www.eFloras.org .

Pěstování

V podmínkách Střední Evropy jsou pravokořenné rostliny choulostivé na nevhodnou zálivku a mají velké nároky na světlo a teplo ve vegetačním období. Rostliny rostou velmi pomalu.
Roubované rostliny trpí nadměrným vzrůstem.

Vyobrazení

Vyobrazení převzato z Atlasu kaktusů V, ZO ČZS Klub kaktusářů Chrudim v edici "Chrudimský kaktusář", 24/1990 .
Rostlina na obrázku pochází z importních semen nabízených v sedmdesátých letech H. Kuenzlerem pod provizorním jménem Escobaria peloncillensis (sbírka V. Šedivý).
foto: Jan Král
< Archív: Pavel Pavlíček >

© 2002-2008   Jan Mynar

Last modified July 21, 2008

[ Druhy a variety ]     [ HOME ]