Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria
Silver-lace cob cactus, White column, Column foxtail cactus
Rod: | Escobaria   Britton et Rose, 1923 |
Sekce: | Escobaria   N. P. Taylor, 1983 |
skupina Escobaria sneedii | |
Druh: | sneedii   Britton et Rose, 1923 |
Poddruh: | albicolumnaria   (Hester) J. M. Luethy, 1999 |
Synonyma
Escobaria albicolumnaria Hester, 1941
Escobesseya albicolumnaria Hester ex L. Benson, 1969. nom. nud. pro syn.
Mammillaria albicolumnaria (Hester) Weniger, 1970. comb. nud.
Coryphantha albicolumnaria (Hester) D.A.Zimmerman, 1972
Coryphantha sneedii var. albicolumnaria (Hester) A. D. Zimmerman, 2004
? Escobaria durispina Backeberg, 1937. nomen nudum
Escobaria tuberculosa var. durispina auct. non Quehl (např. Backeberg, 1961)
Coryphantha strobiliformis var. durispina auct. non Quehl (např. L. Benson, 1969)
Escobaria strobiliformis var. durispina auct. non Quehl (např. Bravo Hollis, 1982)
Escobaria durispina Hort. nomen nudum
Výskyt a rozšíření
USA (Texas), Big Bend National Park, Brewster Co., Presidio
Typová lokalita: | hornatá vápencová oblast, severozápadně od Terliqua a severovýchodně od Lajitas, jižní cíp Big Bend National Park, Brewster Co., Texas, USA |
Popis
Stonek: | krátce až protáhle sloupovitý, mírně odnožující při bázi, okolo 120-250 mm (až 500 mm) vysoký, do 70 mm široký, epidermis šedozelená; bradavky tuhé, 10 mm dlouhé, kuželovité, brázda na horní straně | |
Trny: | okrajové:   | 25-35, 12 mm dlouhé, jemné, někdy štětinovité, tuhé, křehké, bílé až zářivě bílé a mírně průsvitné |
středové:   | 11-17, až 15 mm dlouhé, silnější než okrajové, směřují do všech směrů a zaplňují střed areoly, bílé, růžové nebo velmi světle červené v růstu, později bílé s červenohnědou špicí, průsvitné | |
Květ: | malý, až 25 mm dlouhý, úzce nálevkovitý, růžový; vnější okvětní lístky se zelenohnědým středovým proužkem, směrem k okraji bělavé, obrvené; vnitřní okvětní lístky bledě růžové až bělavé, úzké; čnělka bledě růžová nahoře, dole bílá, blizna krátká s bílými až růžovými laloky (obvykle 5-6), prašníky žlutavé až kanárkově žluté, nitky bílé, velmi úzké | |
Plody: | protáhlé až kyjovité, 15 mm dlouhé, (3)5-7 mm široké, zelené, lehce nakyslé | |
Semena: | obvejčitá, 1 mm veliká, hnědočervená, jamkovaná |
Poznámky
J. P. Hester zvolil druhové jméno podle prvního dojmu, který na něj rostlina udělala:
albicolumnaria - columna alba - bílý sloupek.
První popis pod tímto jménem byl uveřejněn v roce 1941 od J. P. Hestera, který tuto rostlinu
objevil. Několik týdnů po tomto uveřejnění však uvedl W. T. Marshall tuto Hesterovu eskobárii
již jen v seznamu synonym taxonu Escobaria strobiliformis.
Tento údaj převzal bez ověření i C. Backeberg do 5. dílu své Die Cactaceae. Navíc uvedl jako
synonyma i Quehlovy variety, u kterých spojil popisy s popisy J. Borga do jednoho celku. U
taxonu Escobaria tuberculosa pak uvedl, že se jedná o velmi
variabilní druh, s obtížně rozlišitelnými okrajovými a středovými trny. Backebergův závěr
zní, že v této skupině existuje pouze jeden taxon a otiskuje barevnou fotografii (bez
bližšího údaje o původu) rostliny Escobaria tuberculosa var.
durispina, kterou získal z Holandska. Na tuto fotografii, se však nehodí popis
L. Quehla o nepatrném počtu středových trnů, nýbrž rostlina odpovídá popisu J. P. Hestera.
Na základě Backebergova díla provedl D. Cowper v Texasu sběry takovéto rostliny, která byla
dále distribuována H. Kuenzlerem a který tyto rostliny uložil do herbáře. V roce 1969 tuto
herbářovou položku prohlásil L. Benson za typ a od té doby ji vede samostatně jako
durispina, přičemž ostatní Quehlovy variety neuznává. Hesterovu rostlinu považuje za
nejasný taxon.
V roce 1969 však D. Weniger provedl vlastní pozorování, na základě kterých prohlásil, že
tato rostlina není v žádném případě příbuzná s taxonem Escobaria tuberculosa.
Tento závěr potvrdil v roce 1972 D. A. Zimmerman na základě svých terénních výzkumů a studia
herbářů.
A. D. Zimmerman (1985) ve své disertační práci provedl revizi rostlin z okruhu Esc. sneedii
a taxon albicolumnaria kombinoval na úroveň variety (společné znaky: uspořádání a
charakter trnů, květ, zelené plody, obdobná semena). V roce 1999 kombinoval J. M. Lüthy
tento taxon jako Esc. sneedii subsp. albicolumnaria.
V současné době byl taxon albicolumnaria zahrnut mezi synonyma Esc. sneedii
(Zimmerman et Parfitt, 2004) nebo jako synonymum Esc. sneedii subsp. orcuttii (Hunt,
Taylor et Charles, 2006). Ani s jedním z těchto zařazení se však neshoduji a proto rostliny ponechávám
pod jménem Esc. sneedii subsp. albicolumnaria (JMyn).
Dvě typové rostliny (č. 271 a 855) byly uloženy do Dudley Herbarium, Standford University,
California.
Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria se liší od taxonu Escobaria tuberculosa var.
tuberculosa především charakterem a počtem trnů a v jejich uspořádání
(albicolumnaria jich má podstatně více, ale chybí typický spodní středový trn,
který je charakteristický pro tuberculosa), dále ve velikosti a bohatosti květu
(u taxonu albicolumnaria je květ menší s více okvětními lístky a nikdy se zcela
neotvírá) a v plodu a semenech (albicolumnaria má plod zelený a dvakrát tak velká
semena).
Výskyt taxonu není pravděpodobně omezen tokem Rio Grande a lze očekávat, že se rostliny
nalézají i směrem na jih v sousedním mexickém státě Chihuahua.
Literatura
časopis Kaktusy-sukulenty str.3 (1986) nebo Kaktusy 22, str.3 (1986).
redakce Aztekia (1988): Kaktusy národních parků USA, Aztekia, 11: 45-49.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 308, Timber Press Portland, Oregon.
Backeberg C. (1961): Die Cactaceae, 5: 2955-2956.
Benson L. (1982): The Cacti of the United States and Canada, 845-848.
Hunt D. R., Taylor N. P. et Charles G. (2006): The New Cactus Lexicon, DH Books.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66
Quehl L. (1907): Varietäten der Mammillaria strobiliformis Sheer, Monatsschrift für
Kakteenkunde, 17: 87.
Říha J. (1976): Escobaria strobiliformis Böd., Kaktusy, 12: 52-54.
Sladkovský, J. (1991): Cesta za kaktusy, Kaktusy, 27: 47-48.
Šedivý Vl. (1984): Escobaria albicolumnaria Hester nebo Escobaria strobiliformis var.
durispina (Quehl) Borg ?, Aztekia, 7(3-4): 61-66.
Šedivý Vl. (1990): Escobaria albicolumnaria Hester, Atlas kaktusů, 5: 19, SPKL při ZO ČZS
Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů
1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1997): Escobaria albicolumnaria J. P. Hester, Kaktusy, 33: 106.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Britton & Rose, KuaS, 34: 76-79, 120-123,
136-140, 154-158, 184-188.
Taylor N. P. (1986): The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44.
Virt S. (1975): Rod Escobaria Br. et R., Kaktusy, 11: 111-114, 126-127.
Weniger D. (1969): Cacti of the Southwest, 137-138.
Zimmerman A. D. (1985): Systematics of the genus Coryphantha (Cactaceae), PhD. thesis,
University of Texas, Austin.
Zimmerman A. D. et Parfitt B. D. (2004, online date): 28. Coryphantha (Escobaria) in Flora of
North America: North of Mexico, Volume 4 - Magnolophyta: Caryophyllidae - Part 1, New York and Oxford;
online data - www.eFloras.org .
Pěstování
Rostliny jsou choulostivé na zálivku provedenou v nehodné době a s velkými nároky na
světlo v době vegetace. Pravokořenné rostliny vyžadují propustný substrát s téměř
neutrální reakcí. Roubování není vhodné, růst je urychlen a rostliny vypadají většinou
nepřirozeně (nadměrná velikost).
Vyobrazení
sbírka Jan Mynář
< Foto: Jan Mynář >
Last modified February 14, 2020
[ Druhy a variety ]   [ HOME ]