Synonyma

Coryphantha minima    Baird, 1931

Coryphantha nellieae    Croizat, 1934
Mammillaria nellieae    (Croizat) Croizat, 1942
Escobaria nellieae    (Croizat) Backeberg, 1961

Výskyt a rozšíření

USA (Texas), jižně od Marathonu (Brewster Co.), na hornině novovulkanit a na vápencových skalách, v puklinách, ve výšce 1200-1350 m.n.m., často ukryty v mechu

Typová lokalita:

údolí Marathonu, Brewster County, Texas, USA (A. R. Davis, 1931)

Popis

Tělo:	jednotlivé nebo od základu odnožující, stonek vejčitý nebo válcovitý, velmi malý, 10-25 (50) mm vysoký, 10 (až 20) mm široký; epidermis tmavě zelený; bradavky válcovité nebo kuželovité, 2 mm dlouhé, brázdy holé po celé délce horní části bradavky
Trny:	okrajové:	13-15, těsně přilehlé k tělu, pravidelně uspořádané, 2-3 mm dlouhé, jsou okrouhlé a stejně silné, od báze po špičku, v mládí narůžovělé, postupně stárnutím mění barvu slámově žlutou až šedou, existují ale i formy s bílými trny
	středové:	3, narůžovělé, slámově žluté až šedé, 6 mm dlouhé (obvykle považované rovněž za okrajové trny), jsou silnější a delší než okrajové, stojí před horními trny
Květ:	růžově purpurový až sytě červený, 10-20 mm dlouhý, 20-25 mm široký; nitky zelenavé; prašníky bledě oranžové; blizna krátká s 8 zelenavými laloky
Plody:	vejčité, popř. kulovité bobule, 3-4 mm dlouhé, zelené, zasychající, nepřesahují bradavky
Semena:	20-40, drobná 0,5 mm , leskle černá, klíčivost dobrá

Poznámky

Druhové jméno bylo zvoleno podle miniaturního vrůstu rostliny.

N. P. Taylor ji řadí ve své poslední práci z roku 1986 do skupiny Escobaria dasyacantha.

Escobaria minima se na lokalitě poblíž Marathonu vyskytuje spolu s dalším netypickým taxonem Escobaria hesteri. Přestože oba taxony kvetou ve stejnou dobu, nedochází k vzájemnému křížení.

Rostliny jsou ve sbírkách známy rovněž pod jménem Escobaria nellieae.

Escobaria minima je zařazena do apendixu CITES I (jako Coryphantha minima).

Literatura

redakce Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 310-311, Timber Press Portland, Oregon.
Fröhlich A. (1989): Escobaria minima (Baird) D. R. Hunt, KuaS, 40(7): 163-164.
Chvastek J. (1988): Z galerie chráněných druhů - Escobaria nellieae (Croiz.) Backbg. Kaktusy, 24: 37.
Innes C., Glass Ch. (1992): Kaktusy - ilustrovaná encyklopedie, INA.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66.
Schütz B. (1971): Escobaria nellieae (Croiz.) Backbg., Kaktusy, 7: 65.
Sladkovský J. (1991): Cesta za kaktusy, Kaktusy, 27: 47-48.
Šedivý Vl. (1983): Eskobarie z okolí Marathonu, Aztekia, 6(2): 18-21.
Šedivý Vl. (1983): Eskobaria minima (Baird) D. R. Hunt, Atlas kaktusů, 2: 12, Spolek pěstitelů kaktusů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Virt S. (1975): Rod Escobaria Br. et R., Kaktusy, 11: 111-114, 126-127.

Pěstování

Při pěstování na vlastních kořenech je choulostivá na nevhodnou zálivku. Semeny se množí obtížně, semenáčky jsou velmi choulostivé na zálivku, a proto se využívá přirozeného sklonu k odnožování a rostliny se obvykle množí vegetativně s pomocí roubování.

Vyobrazení

Esc. minima, rostlina zakoupena pod jménem Esc. nellieae, sbírka Jan Mynář
< Foto: Jan Mynář (06/2005) >

© 2002-2008   Jan Mynar

Last modified July 19, 2008

[ Druhy a variety ]     [ HOME ]