Escobaria duncanii
Escobaria duncanii

Duncan´s snowball cactus

Rod: Escobaria    Britton et Rose, 1923
Sekce: Neobesseya    (Britton et Rose) N. P. Taylor, 1983
Druh: duncanii    (Hester) F. Buxbaum, 1960



Synonyma

Escobesseya duncanii    Hester, 1945
Escobaria duncanii    (Hester) Backeb., 1961
Coryphantha duncanii    (Hester) Benson, 1969
Escobaria dasyacantha var. duncanii    (Hester) N. P. Taylor, 1983


Výskyt a rozšíření

USA (Texas, Nové Mexiko) severozápadně od Terlingua, Brewster Co. v nadmořské výšce 1000 m.n.m., západně od Truth or Consequence (dříve Hot Springs), Sierra Co., Mexiko (Coahuila), Cuatro Cienegas 735 m.n.m., Ocampo, vyskytuje se poblíž řek, v trhlinách skal na velmi suchých vápenitých kopcích, ve výšce 1000-1650 m

Typová lokalita: severozápadně od Terlingua v oblasti osady Mariposa, Brewster Co., Texas, USA; v nadmořské výšce cca 1000 m.n.m.


Popis

Tělo: téměř kulovité, jednotlivé nebo odnožující, 35 mm široké, 50 mm dlouhé; bradavky krátké, do 6 mm dlouhé, s brázdou v mládí zaplněnou vlnou; kořeny kuželové, mohutné a dlouhé
Trny: okrajové: 24-40 (až 75), přímé, štětinovité, 5-10 mm dlouhé, celé bílé nebo s hnědavou špicí
středové: 3-8, vzácně 16, více nebo méně zploštělé, až 12 mm dlouhé, zářivě bílé se světle hnědou špicí
Květ: zvonkovitý, 15 (30) mm dlouhý a široký, bílý, žlutavě bílý až růžový; blizna zelenožlutá s 4-6 kanárkově žlutými, někdy nazelenalými laloky, nitky bělavé, prašníky bledě oranžové; nikdy nejsou zcela otevřené
Plody: tenkostěnný, válcovitý, 25 až 30 mm dlouhý, červený, šťavnatý
Semena: téměř kulovitá, 1 mm velká, matně černá, testa jamkovaná


Poznámky

J. P. Hester pojmenoval taxon na počest Franca Duncana, na jehož pozemku ve stříbrných dolech byly rostlin v roce 1937 poprvé nalezeny.

Proměnlivost druhu je zčásti podmíněna izolovaností lokalit (barva květu, vytrnění). Forma vyskytující se v Cuatro Cienegas (Coahuila) je robustnější a má snahu více odnožovat.

Průměrná teplota a srážky v oblasti Cuatro Cienegas viz článek Milana Zachara Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika.


Literatura

redakce Aztekia (1979): Přehled rodu Escobaria Br. a R., Aztekia, 2(3): 27-28.
redakce Aztekia (1988): Kaktusy národních parků USA, Aztekia, 11: 45-49.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 309, Timber Press Portland, Oregon.
Benson L. (1969): Cacti of the United States and Cacnada, New Names and Nomenclatural Combinations, Cact. Succ. J. (US), 41: 189.
Benson L. (1969): Flora of Texas, Cactaceae, 312-313.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66
Král J. (1979): Escobaria runyonii, Aztekia, 2(2): 11-12.
Šedivý Vl. (1983): Escobaria dasyacantha a její okruh, Kaktusy, 19: 27-28.
Šedivý Vl. (1990): Escobaria dasyacantha (Engelm.) Br. et R. var. duncanii (Hester) N.P.Taylor, Atlas kaktusů, 5: 21, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Br. et R., Kakt. und and. Sukk., 34: 157.
Taylor N. P. (1986): The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44
Virt S. (1979): Rozšíření rodu Escobaria, Aztekia, 2(2): 18-19.
Weniger D. (1969): Cacti of the Southwest, 137-138.
Zachar M. (2001): Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika, Kaktusy, 37, speciál 1/2001: 23.


Pěstování

Pravokořenné pěstování je problematické. Semenáčky i dospělé rostliny jsou choulostivé na přemokření v nevhodnou dobu. Lze pěstovat roubované. Jako podnož se osvědčila hybridní echinopsis, na které nedochází k nadměrnému růstu. Přezimování je nutné na velmi světlém stanovišti (rostliny kvetou velmi časně zjara).


Vyobrazení

Fotografie - archív Jan Mynář

 


ornament

© 2002-2OO8   Jan Mynar

Last modified July 15, 2008



[ Druhy a variety ]     [ HOME ]