Escobaria abdita subsp. abdita |
|
Rod: | Escobaria   Britton et Rose, 1923 |
Sekce: | Neobesseya   (Britton et Rose) N. P. Taylor, 1983 |
Druh: | abdita   Řepka et Vaško, 2011 |
Poddruh: | abdita   |
Synonyma
Neobesseya abdita   (Řepka et Vaško) Lodé, 2013
Výskyt a rozšíření
Mexiko (Coahuila) Laguna la Lecha, západně od Ocampo /VZD 1313, VM 1018, PP 1596/; Laguna El Guaje /ŠN 2014.2601, LM 635, LM 637/
Rostliny rostou v plochých rovných dnech bezodtokových pánvích v jemnozrnných písčitohlinitých usazeninách s pH 8,9 - 9,1. Zeminy obsahují kalcit,
naopak přítomnost sádrovců chybí.
Typová lokalita: | východně od osady El Oro, Laguna la Leche, v nadmořské výšce 1 100 m, Coahuila, Mexiko (Z. Vaško, 2010) |
Popis
Stonek: | jednotlivý, do 20 mm v průměru a 20 mm vysoký,spodní část stonku zbytnělá, většinu roku skrytý pod úrovní terénu, epidermis tmavě zelená; kořen řepovitý, dužnatý, většinou jednotlivý nebo slabě větvený, cca 100 mm dlouhý; bradavky 10-14 mm dlouhé, 4-5 mm v průměru, směřující vzhůru, uspořádané do spirál, na svrchní straně brázda přes celou délku bradavky, areola aválná, cca 2 mm dlouhá, zpočátku bělavě vlnité, později se zbarvující do šeda a holé | |
Trny: | okrajové: | 11-15, dlouhé 3,5-5 mm, válcovité, krátce zašpičatělé, u báze zaškrcené, bělavé nebo slabě rohovinově zbarvené, v areole pektinátně nebo radiálně uspořádané |
středové: | 0, výjimečně 1, krátký, lehce zahnutý, bílý | |
Květ: | široce zvonkovitý, 30-35 mm v průměru, 35-42(-45) mm dlouhý, bělavý nebo světle krémový až narůžovělý, vyrůstá na temeni rostliny; vnější okvětní lístky hnědozelené až šedozelené, na okrajích bíle obrvené; vnitřní okvětní lístky úzce kopinaté s vytaženou špičkou, se středovým jemně růžově zbarveným proužkem, na vnější straně pak s širším hnědorůžovým proužkem; čnělka a blizna bledě zelené, výrazně přesahující tyčinky; nitky tyčinek bělavé, prašníky žluté | |
Plody: |
šedozelené až hnědozelené, obvejčité, 6-8 mm dlouhé, 5-7 mm v průměru, velmi brzy zasychající v hnědavé pergamenovité oplodí, dozrává
zatažen v rostlině a vytlačován bývá následující rok; obsahuje 15-30 semen u rostlin z lokality Laguna El Guaje byly však pozorovány i červené plody, obdobné jako u rostlin E. missouriensis |
|
Semena: | vejcovitá, světle hnědá, 1,5-1,75 mm dlouhá a 1,3-1,35 mm v průměru, testa jamkovaná, hilum protáhlé |
Poznámky
Druhové jméno abdita znamená "skrytá" nebo "utajená" a bylo zvoleno s ohledem na způsob růstu rostlin, které jsou po většinu
roku ukryté pod povrchem.
Escobaria abdita subsp. abdita je od ostatních druhů rodu Escobaria odlišná především svými unikátními trny.
Trny jsou tlusté a zahnuté jako drápy. Na konci jsou zakončeny krátkou špičkou a tenčí jsou rovněž u své báze u areoly. Odlišují se
rovněž svou stavbou, především tím, že v příčném řezu mají čtyřvrstvou strukturu, zatímco příbuzné druhy mají pouze dvou vrstvou
strukturu (viz Řepka a Gebauer, 2012). Při porovnání trnů s příbuznými rostlinami z okruhu E. missouriensis má subsp. abdita
na povrchu navíc trichomy.
Zajímavá je rovněž ekologie druhu. Rostliny rostou v sezóně zaplavovaných bezodtokových pánvích. Většinu roku proto stráví pod úrovní terénu,
kde je v období sucha zatažena v malé šachtičce a překryta jemnými nánosy. Na povrch terénu tak vyčnívají pouze vrcholky nejvyšších
bradavek.
V roce 2016 byl popsán nový taxon tenuispina z Laguny de Meyran (Badillo, Delladdio et Raya Sanchez, 2016). Rostlina byla autory popisu
přiřazen jako poddruh k E. abdita. Podle mého názoru je však popis šitý horkou jehlou za účelem priority popisu (rostliny byly
nalezeny i českými cestovateli) a nejsou zohledněny všechny charakteristické rysy jednotlivých rostlin. Podle prvních zběžných porovnání trnů
to vypadá, že trny u taxonu tenuispina jsou spíše podobné rostlinám z okruhu E. missouriensis a nikoliv E. abdita - viz
porovnání trnů. Tyto domněnky však bude
potřeba ověřit podrobnými analýzami.
Literatura
Bohata J. (2015): Escobaria abdita Řepka et Vaško, Atlas kaktusů, 30: 14.
Badillo P. Ch., Delladdio A. et Raya Sanchez R. D. (2016): Escobaria abdita ssp. tenuispina. Una nuova sottospecie dal Coahuila meridionale
Messico, Piante Grasse, 36(4): 2-15.
Kunte, L., Šnicer, J. (2012): Mexické kaktusy v šachtičkách, Kaktusy, 48: 75-79.
Řepka, R.; Gebauer, R. (2012): Micromorphological and anatomical spine features of selected Escobaria species (Cactaceae), Bradleya, 30: 138-146.
Řepka, R., Vaško, Z. (2011): Escobaria abdita - a new species from northern Mexico, Cactus & Succulent Journal (US), 83(6): 264-269.
Řepka, R., Vaško, Z. (2012): Escobaria abdita Řepka & Vaško - (ne)přehlédnutelná miniatura ze severního Mexika, Kaktusy, 48(3): 91-95.
Vaško, Z. (2012): The discovery of Escobaria abdita Řepka & Vaško, The Cactus Explorer, No.4: 13-15.
Vaško, Z. (2012): Escobaria abdita - neznámá, znovu objevená, Cactaceae etc., 22: 159-160.
Pěstování
Rostliny E. abdita subsp. abdita mají silné řepovité kořeny. Z tohoto důvodu rostou pravokořenné rostliny velmi pomalu
a jsou citlivé na pěstitelské přehmaty souvidejícími se zálivkou v nevhodném období. Při pravokořeném pěstování je potřeba použít
propustný minerální substrát s příměsí vápence a rostliny umístit na slunné stanoviště. Zálivka musí být nárazovitá, aby měl substrát
dostatek času proschnout. V období vegetačního klidu musí být zálivka přerušena. Zimování v naprostém suchu při teplotách do +5°C.
Odolnost vůči nižším teplotám nebyla zatím v kultuře ověřena.
Z uvedených důvodů je proto snadnější rostliny pěstovat jako roubované.
Vyobrazení
Rostlina VZD 1313 ze sbírky Jana Mynáře.
< Foto: Jan Mynář >
Last modified July 6, 2018
[ Druhy a variety ]   [ HOME ]