Synonyma

Escobaria roseana subsp. galeanensis    Haugg, 1995
Acharagma galeanensis    (Haugg) J. Lodé, 2017

Escobaria roseana var. laui    nomen nudum
Escobaria laui    nomen nudum

Escobaria roseana var. nova   nomen nudum, A. B. Lau (?)

Výskyt a rozšíření

Mexiko (Nuevo León) Galeana - Rayones /EH 3134, EH 4322, HO 1067, HO 23, MZ 297/, západně od La Ascención /L 1187/

Rostliny rostou na sádrovcových kopcích mezi trsy trav, na světlém podkladu a slunci exponovaných místech. Výskyt byl potvrzen v nadmořských výškách přibližně (840-/Zachar 2001 ?/)1700 - 2000 m, kde rostou společně s Neolloydia beguinii, Epithelantha micromeris, Echinocactus platyacanthus, Thelocactus bueckii a několika druhy rodu Mammillaria a Coryphantha.

Typová lokalita:

nedaleko od obce Galeana, Nuevo León, Mexiko (E. Haugg, 1978)

Popis

Stonek:	již u mladých rostlin obráží od spodu a ve stáří vytváří polštáře široké až 150 mm, válcovitý, světle zelený, až 60 mm vysoký, až 15 mm široký; kořen nitkovitý; bradavky 3 mm dlouhé, lehce spirálovitě uspořádané, brázda na svrchní straně chybí, areola kruhová, cca. 3 mm široká, zpočátku vlnitá, světle krémově zbarvená, brzy však holá
Trny:	okrajové:	25-30, jsou vztyčené, spletené, drsné, jehlovité, skleněně slámově žluté
	středové:	středové a okrajové trny nelze rozlišit
Květ:	drobný, nálevkovitý, 15(-20) mm široký, 15 mm dlouhý, krémově zbarvený až poněkud zelenožlutý, v jícnu zbarven nepatrně intenzivněji, vzniká vedle trny nesoucí části areoly, vnější okvětní lístky 15 mm dlouhé, kopinaté, neobrvené; vnitřní okvětní lístky 10 mm dlouhé, s lehce nahnědlým středním proužkem, neobrvené; čnělka nazelenale krémové barvy; nitky téže barvy, ohnuté proti čnělce, prašníky žluté; blizna krémové barvy s 3-4 bliznovými laloky
Plody:	zelenavě žluté až olivově zelené, kyjovité, 10 mm dlouhé, cca. 3 mm široké, dužnaté
Semena:	polokulovitá, tmavě hnědá, 1 mm velká, testa velmi jemně jamkovitá, identická s nominálním poddruhem

Poznámky

Rostlina Ach. roseanum subsp. galeanense byla poprvé sbírána již v roce 1978. Na svůj právoplatný popis, přes několikeré zmínky v literatuře (např. Taylor, 1983), však čekala až do roku 1995, kdy jej uveřejnil E. Haugg. Hlavním důvodem opoždění popisu byla neznalost květů a plodů, bez kterých E. Haugg nechtěl popis uveřejnit. Jméno poddruhu bylo zvoleno podle oblasti výskytu u města Galeana v mexickém státě Coahuila.

Subsp. galeanense je doposud jediným právoplatně popsaným poddruhem Ach. roseanum. Popisované rostliny se však objevovali již před oficiálním popisem pod různými jmény (např. Esc. roseana v. laui n.n., Esc. roseana v. nova n.n. nebo Esc. laui n.n.). Od nominálního poddruhu se tyto rostliny liší především většími trsy s větším počtem stonků, menším válcovitým stonkem a menšími květy. Velikost stonku a nepatrné odchylky v otrnění je však možné pozorovat i v rámci poddruhu galeanense. Ve sbírkách jsou k vidění i miniaturní rostliny, jejichž stonek není v průměru větší než 10 mm. Tyto rostliny byly mimo jiné distribuovány též pod jménem Esc. laui n.n. (viz např. sbírka Botanické zahrady UK v Praze Na Slupi)

Rostliny svým vzhledem velmi připomínají Mammillaria elongata DC.

E. F. Anderson (2001) tento poddruh neuznává a uvádí jej mezi synonymy taxonu roseana, který řadí do samostatného rodu Acharagma.

Průměrná teplota a srážky v oblasti Rayones viz článek Milana Zachara Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika.

Literatura

Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 108-109, Timber Press Portland, Oregon.
Haugg E. (1995): Escobaria roseana (Boedeker) Schmoll & Buxbaum ssp. galeanensis E.Haugg subspec. nov., KuaS, 46(3): 76-77.
Hunt D. R., Taylor N.P., Charles G. (2006): The New Cactus Lexicon, 26, DH Books.
Lodé J. (2017): TAXONOMY: New Combinations, etc., Cactus-Aventures International, N° 1-2017: 33.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Britton & Rose, KuaS, 34(8): 120-123, 185-187.
Zachar M. (2001): Klimatologické podmienky áridných oblastí Mexika, Kaktusy, 37, speciál 1/2001: 16.

Pěstování

Pěstování je obdobné jako subsp. roseanum. Rostliny vyžadují dobře propustný minerální substrát, velmi slunečné stanoviště a nepravidelnou zálivku. Nevhodná a přílišná zálivka v chladném období obvykle vede ke ztrátě rostlin. Ach. roseanum subsp. galeanense v kultuře kvete neochotně, a proto je problematické získání dostatečného množství semen pro rozmnožování. To jde částečně nahradit vegetativním dělením trsů, ale i to je vzhledem k pomalému růstu miniaturních rostlin omezené. Z tohoto důvodu jsou rostliny ve sbírkách spíše vzácností.
Vzhledem k výskytu ve vyšších nadmořských výškách jsou rostliny schopny snášet poklesy teplot i pod bod mrazu, podle některých pěstitelů rostliny přečkaly poklesy teplot k -12°C, výjimečně i k -20°C. Samozřejmostí však bylo přezimování v naprostém suchu.

Vyobrazení

Rostlina ze sbírky Hanse Havla (Rakousko).
< Foto: Hans Havel >

© 2002-2020   Jan Mynar

Last modified January 9, 2020