Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria

Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria


Silver-lace cob cactus, White column, Column foxtail cactus

Rod: Escobaria    Britton et Rose, 1923
Sekce: Escobaria    N. P. Taylor, 1983
skupina Escobaria sneedii
Druh: sneedii    Britton et Rose, 1923
Poddruh: albicolumnaria    (Hester) J. M. Luethy, 1999



Synonyma

Escobaria albicolumnaria Hester, 1941 Escobesseya albicolumnaria Hester ex L. Benson, 1969. nom. nud. pro syn.
Mammillaria albicolumnaria (Hester) Weniger, 1970. comb. nud.
Coryphantha albicolumnaria (Hester) D.A.Zimmerman, 1972
Coryphantha sneedii var. albicolumnaria (Hester) A. D. Zimmerman, 2004

? Escobaria durispina Backeberg, 1937. nomen nudum

Escobaria tuberculosa var. durispina auct. non Quehl (např. Backeberg, 1961)
Coryphantha strobiliformis var. durispina auct. non Quehl (např. L. Benson, 1969)
Escobaria strobiliformis var. durispina auct. non Quehl (např. Bravo Hollis, 1982)
Escobaria durispina Hort. nomen nudum


Výskyt a rozšíření

USA (Texas), Big Bend National Park, Brewster Co., Presidio

Typová lokalita: hornatá vápencová oblast, severozápadně od Terliqua a severovýchodně od Lajitas, jižní cíp Big Bend National Park, Brewster Co., Texas, USA


Popis

Tělo: krátce až protáhle sloupovité, mírně odnožující při bázi, okolo 120-250 mm (až 500 mm) vysoké, do 70 mm široké, šedozelené; bradavky tuhé, 10 mm dlouhé, kuželovité, brázda na horní straně
Trny: okrajové:   25-35, 12 mm dlouhé, jemné, někdy štětinovité, tuhé, křehké, bílé až zářivě bílé a mírně průsvitné
středové:    11-17, až 15 mm dlouhé, silnější než okrajové, směřují do všech směrů a zaplňují střed areoly, bílé, růžové nebo velmi světle červené v růstu, později bílé s červenohnědou špicí, průsvitné
Květ: malý, až 25 mm dlouhý, úzce nálevkovitý, růžový; vnější okvětní lístky se zelenohnědým středovým proužkem, směrem k okraji bělavé, obrvené; vnitřní okvětní lístky bledě růžové až bělavé, úzké; čnělka bledě růžová nahoře, dole bílá, blizna krátká s bílými až růžovými laloky (obvykle 5-6), prašníky žlutavé až kanárkově žluté, nitky bílé, velmi úzké
Plody: protáhlé až kyjovité, 15 mm dlouhé, (3)5-7 mm široké, zelené, lehce nakyslé
Semena: obvejčitá, 1 mm veliká, hnědočervená, jamkovaná


Poznámky

J. P. Hester zvolil druhové jméno podle prvního dojmu, který na něj rostlina udělala: albicolumnaria - columna alba - bílý sloupek.

První popis pod tímto jménem byl uveřejněn v roce 1941 od J. P. Hestera, který tuto rostlinu objevil. Několik týdnů po tomto uveřejnění však uvedl W. T. Marshall tuto Hesterovu eskobárii již jen v seznamu synonym taxonu Escobaria strobiliformis.
Tento údaj převzal bez ověření i C. Backeberg do 5. dílu své Die Cactaceae. Navíc uvedl jako synonyma i Quehlovy variety, u kterých spojil popisy s popisy J. Borga do jednoho celku. U taxonu Escobaria tuberculosa pak uvedl, že se jedná o velmi variabilní druh, s obtížně rozlišitelnými okrajovými a středovými trny. Backebergův závěr zní, že v této skupině existuje pouze jeden taxon a otiskuje barevnou fotografii (bez bližšího údaje o původu) rostliny Escobaria tuberculosa var. durispina, kterou získal z Holandska. Na tuto fotografii, se však nehodí popis L. Quehla o nepatrném počtu středových trnů, nýbrž rostlina odpovídá popisu J. P. Hestera.
Na základě Backebergova díla provedl D. Cowper v Texasu sběry takovéto rostliny, která byla dále distribuována H. Kuenzlerem a který tyto rostliny uložil do herbáře. V roce 1969 tuto herbářovou položku prohlásil L. Benson za typ a od té doby ji vede samostatně jako durispina, přičemž ostatní Quehlovy variety neuznává. Hesterovu rostlinu považuje za nejasný taxon.
V roce 1969 však D. Weniger provedl vlastní pozorování, na základě kterých prohlásil, že tato rostlina není v žádném případě příbuzná s taxonem Escobaria tuberculosa. Tento závěr potvrdil v roce 1972 D. A. Zimmerman na základě svých terénních výzkumů a studia herbářů.
A. D. Zimmerman (1985) ve své disertační práci provedl revizi rostlin z okruhu Esc. sneedii a taxon albicolumnaria kombinoval na úroveň variety (společné znaky: uspořádání a charakter trnů, květ, zelené plody, obdobná semena). V roce 1999 kombinoval J. M. Lüthy tento taxon jako Esc. sneedii subsp. albicolumnaria.
V současné době byl taxon albicolumnaria zahrnut mezi synonyma Esc. sneedii (Zimmerman et Parfitt, 2004) nebo jako synonymum Esc. sneedii subsp. orcuttii (Hunt, Taylor et Charles, 2006). Ani s jedním z těchto zařazení se však neshoduji a proto rostliny ponechávám pod jménem Esc. sneedii subsp. albicolumnaria (JMyn).

Dvě typové rostliny (č. 271 a 855) byly uloženy do Dudley Herbarium, Standford University, California.

Escobaria sneedii subsp. albicolumnaria se liší od taxonu Escobaria tuberculosa var. tuberculosa především charakterem a počtem trnů a v jejich uspořádání (albicolumnaria jich má podstatně více, ale chybí typický spodní středový trn, který je charakteristický pro tuberculosa), dále ve velikosti a bohatosti květu (u taxonu albicolumnaria je květ menší s více okvětními lístky a nikdy se zcela neotvírá) a v plodu a semenech (albicolumnaria má plod zelený a dvakrát tak velká semena).

Výskyt taxonu není pravděpodobně omezen tokem Rio Grande a lze očekávat, že se rostliny nalézají i směrem na jih v sousedním mexickém státě Chihuahua.


Literatura

časopis Kaktusy-sukulenty str.3 (1986) nebo Kaktusy 22, str.3 (1986).
redakce Aztekia (1988): Kaktusy národních parků USA, Aztekia, 11: 45-49.
Anderson E. F. (2001): The Cactus Family, 308, Timber Press Portland, Oregon.
Backeberg C. (1961): Die Cactaceae, 5: 2955-2956.
Benson L. (1982): The Cacti of the United States and Canada, 845-848.
Hunt D. R., Taylor N. P. et Charles G. (2006): The New Cactus Lexicon, DH Books.
John V., Říha J. (1981): Rozčlenění rodu Escobaria Br. et R., Kaktusy, 17: 40-44, 63-66
Quehl L. (1907): Varietäten der Mammillaria strobiliformis Sheer, Monatsschrift für Kakteenkunde, 17: 87.
Říha J. (1976): Escobaria strobiliformis Böd., Kaktusy, 12: 52-54.
Sladkovský, J. (1991): Cesta za kaktusy, Kaktusy, 27: 47-48.
Šedivý Vl. (1984): Escobaria albicolumnaria Hester nebo Escobaria strobiliformis var. durispina (Quehl) Borg ?, Aztekia, 7(3-4): 61-66.
Šedivý Vl. (1990): Escobaria albicolumnaria Hester, Atlas kaktusů, 5: 19, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1990): Rod Escobaria Britton et Rose, Rod Ortegocactus Alexander, Atlas kaktusů 1990 - příloha, SPKL při ZO ČZS Klubu kaktusářů Chrudim.
Šedivý Vl. (1997): Escobaria albicolumnaria J. P. Hester, Kaktusy, 33: 106.
Taylor N. P. (1983): Die Arten der Gattung Escobaria Britton & Rose, KuaS, 34: 76-79, 120-123, 136-140, 154-158, 184-188.
Taylor N. P. (1986): The Identification of Escobarias (Cactaceae), British Cact. Succ. J., 4: 36-44.
Virt S. (1975): Rod Escobaria Br. et R., Kaktusy, 11: 111-114, 126-127.
Weniger D. (1969): Cacti of the Southwest, 137-138.
Zimmerman A. D. (1985): Systematics of the genus Coryphantha (Cactaceae), PhD. thesis, University of Texas, Austin.
Zimmerman A. D. et Parfitt B. D. (2004, online date): 28. Coryphantha (Escobaria) in Flora of North America: North of Mexico, Volume 4 - Magnolophyta: Caryophyllidae - Part 1, New York and Oxford; online data - www.eFloras.org .


Pěstování

Rostliny jsou choulostivé na zálivku provedenou v nehodné době a s velkými nároky na světlo v době vegetace. Pravokořenné rostliny vyžadují propustný substrát s téměř neutrální reakcí. Roubování není vhodné, růst je urychlen a rostliny vypadají většinou nepřirozeně (nadměrná velikost).


Vyobrazení

Big Bend National Park, Brewster Co. (Texas)
< Foto: Ing. Jaromír Sladkovský; Kaktusy, 27(2): 48 >

 


ornament

© 2002-2008   Jan Mynar

Last modified July 13, 2008



[ Druhy a variety ]     [ HOME ]